Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Vzpomínka

    Habaděj aneb Jak mi Jan Skácel telefonicky nadiktoval text písničky

    Režisérka, pro niž jsem napsal drtivou většinu scénických hudeb k jejím inscenacím – tedy Eva Tálská –, připravovala pohádku v Divadle Na provázku. Scénář si napsala sama a inscenace byla uvedena 1. června 1984 pod názvem Svolávám všechny skřítky. Královna. Psal jsem hudbu – jako obvykle. Režisérce chyběla závěrečná písnička skřítků – jakási apoteóza a současně, jak už to často bývá, pochod s děkovačkou. Básník Jan Skácel byl požádán o text této písně. Zavolal jsem mu a on mi nadiktoval tato slova:

    Heja, heja, heja, hej,

    zlý čaroděj Habaděj

    zkameněl a kruté zlo

    do rokle se propadlo.

    Pryč je bída, pryč je strast,

    koníček se půjde pást

    na louku a heja hou

    za koníčkem skřítci jdou.

    Poděkoval jsem, Mistra jsem dobře znal, dovolil mi vícekrát zhudebňovat své texty, a v červenci 1989 dokonce přišel do rozhlasového studia, aby si poslechl, jak natáčíme songy z inscenace Na dávném prosu na jeho texty. Byl už unavený a visel nad ním stín konce. To jsem samozřejmě netušil, že za čtyři měsíce budu chystat hudbu na jeho pohřeb.

    Ale veseleji: Jan Skácel psal více takových textů a vymyslel nám do kouzelné inscenace Evy Tálské Svět snů podle pohádky Boženy Němcové Jabloňová panna jméno pro Čarodějnici – HATARAJDA – složenina Ha, ta rajda, v nezapomenutelném podání Ivy Bittové, jež se měnila z krásné mladé ženy na ohavnou babu.

    Požádal jsem svou kamarádku, biling­vní muzikoložku Magdalenu Havlovou, jeden z největších talentů naší doby ukrytý do skromnosti neoficiality, o překlad do němčiny, kterou cítila jako druhý rodný jazyk. Poslala mi tento text pro fungování inscenace v Němcích:

    Heia, heia, heia, hei,

    Boeser Zauber brach entzwei, –

    Fiel in tiefste Schlucht hinein,

    Hexenmeister ward zum Stein.

    Fort ist Elend ohne Mass,

    Kleines Pferdchen steht im Gras;

    Auch die Zwerge kommen bald,

    von den Wiesen, aus dem Wald.

    A k tomu Magdalena připsala čtyřverší:

    Znejmilejší Štědroni,

    zde máš báseň o koni,

    nechť Tě Pánbůh zachová,

    to Ti přeje Havlová.


    Komentáře k článku: Vzpomínka

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,