Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2020

ročník 28
18. 2.–2. 3. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Všichni za jednoho, všechno v jednom

    V čase předvánočním vyzval David Drábek v Klicperově divadle na souboj jeden nesmrtelný kult. Od Alexandra Dumase si vypůjčil postavy Athose, Porthose, Aramise a D’Artagnana a v parafrázi Tří mušketýrů pro ně stvořil nový příběh s podtitulem: Tajemství Maurovy ruky. Inscenace nepostrádá nic z původní předlohy – romantiku, dobrodružství, záhadu, pitky, intriky a souboje… Také se pokouší být drábkovsky originální, vtipná, dojemná, velkolepá i efektní. Chybí jí však drive.

    Tři mušketýři (tajemství Maurovy ruky)

    Marta Zaoralová jako Paní La Botanique a Miroslav Zavičár jako Král Ludvík XIII. v Drábkově parafrázi Tří mušketýrů FOTO PATRIK BORECKÝ

    Zádrhely inscenace se těžko pojmenovávají, protože je v ní vlastně všechno, co by ve zdařilé variaci na Tři mušketýry být mělo. Obdiv k předloze a snaha vzdát hold dílu, které zbožňují generace čtenářů a diváků, jsou vyváženy vlastní invencí (nová zápletka) a zlomyslnými narážkami na některé filmové adaptace, opulentní scéna Martina Chocholouška nese vtipnou nadsázku.

    Na filmová zpracování Drábek neodkazuje jen příležitostnými náznaky, ale s žánrem si cíleně pohrává. Inscenaci rafinovaně buduje image hollywoodského trháku – pořídil jí dojemnou titulní píseň nazpívanou hvězdou první velikosti Dagmar Peckovou, fotogalerie inscenace si nezadá s upoutávkou na kdejaký velkofilm – kostýmy, scéna, svícení, herecká gesta, vše působí náramně. Anotace se hemží jmény filmových a televizních herců i postav. V inscenaci se děj kupředu posouvá skrze scény, které nejsou plynule provázány, ale odděleny jasnými střihy a podbarveny dramatickou – opět takřka filmovou – hudbou Darka Krále.

    Avšak co funguje na fotkách nebo v kině, na jevišti vázne. Děj je příliš rychlý – tajemství Maurovy ruky je odhaleno málem dřív, než se divák stačí zorientovat. Precizní souboje, které vyniknou na filmovém plátně, se v inscenaci promění v naivní hraní si na vojáčky. Vypjaté situace hraničí s parodií, jenže na parodii je to zase celé příliš laskavé. Rozpaky zmizí až při závěrečné scéně, překvapivé i vtipné. Nepůsobí však jako vyústění, ale spíš jako prvotní nápad, kvůli němuž to celé vzniklo.

    Navzdory kostrbatému úsilí dovést inscenaci k originální pointě nelze tvůrcům vyčítat, že by něco odbyli. Nádherné a trefné jsou kostýmy Simony Rybákové – na první pohled jako z barrandovského fundusu, při tom druhém si všimneme mnoha detailů, které dávají Dumasovým postavám hradeckou tvář (paruka fintivého Ludvíka XIII. je spletena z hlaviček panenek Barbie, mušketýrské úbory jsou stejnokrojem jen zdánlivě, při bližším pohledu se odlišují podle charakterů – chvástavý Porthos v mikině, uhlazený Aramis v saku, floutek D’Artag­nan v kožených kalhotách…).

    Velkolepá výprava navíc podtrhne herecké výkony – Francii i inscenaci kraluje výborná Marie Poulová jako zprvu pitomoučká, vzápětí hrozivá Anna Rakouská, přesto by její lesk bez „růžového“ kostýmu nebyl úplný. Ústřední čtveřice herců (Jan Sklenář, Jiří Zapletal, Matěj Anděl a Filip Richtermoc) dokáže vypíchnout vlastnosti i manýry mušketýrů, někdy se jich ale drží zbytečně křečovitě a extrémně – karikatura sluší postavě krále (Miroslav Zavičár), mušketýrům už méně.

    Sem tam se objeví zdařilý vtip – šedá eminence, kardinál Richelieu (Lubor Novotný) zůstává uvězněn za otáčivými dveřmi –, tentokrát se ale David Drábek drží zpátky, humor se obejde bez satiry, provokací a jinotajů. Možná je to škoda, místo nové legendy vznikla v Hradci napůl veselohra a napůl seriózní inscenace, jejíž polovičatost zapříčiňuje, že přináší především vizuální požitek.

    Klicperovo divadlo, Hradec Králové – David Drábek (podle Alexandra Dumase): Tři mušketýři (Tajemství Maurovy ruky). Režie David Drábek, dramaturgie Jana Slouková, hudba Darek Král, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Simona Rybáková, texty písní Tomáš Belko. Premiéra 19. prosince 2015.


    Komentáře k článku: Všichni za jednoho, všechno v jednom

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,