Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Vraždí Jekyll nebo Hyde?

    Kdo by ten příběh neznal? Vždyť novela Roberta Louise Stevensona, v níž londýnský advokát Gabriel John Utterson vypátrá, že zrůda a vrah Edward Hyde je alter ego jeho přítele Henryho Jekylla, inspirovala k mnoha adaptacím. Jen filmových je více nežli sto dvacet! V muzikálové verzi Franka Wildhorna a Leslie Bricusse z roku 1997 původní detektivní zápletka v podstatě mizí, Utterson se stává epizodní postavou. Sledujeme vědecký pokus Henryho Jekylla, který chce v lidské duši oddělit dobro od zla, aby mohl zlo zničit. Jenže experiment, který provádí sám na sobě, se vymkne kontrole…

    Svádí prostitutku Lucy (Ivana Vaňková) Jekyll nebo Hyde (Dušan Vitázek)? FOTO TINO KRATOCHVIL

    Inscenace v Městském divadle Brno je na první pohled možná méně efektní nežli ta v karlínském Hudebním divadle, kde měl americký muzikál před několika lety českou premiéru (s Danielem Hůlkou / Mariánem Vojtkem v hlavní roli). Žádná výpravná show, ve které by se protagonista zázračně proměňoval ze slušného mladíka v odporného zlosyna a nazpět. Dušan Vitázek samozřejmě bravurně zahraje jak elegantního, seriózního mladého muže, tak chroptící monstrum. Na jedné straně soustředěný vědec, který si věcně do deníku zapisuje postup svého experimentu, své příznaky i obavy, a zároveň snoubenec, z jehož hlasu zní něha a pokora, když klade své Emmě bezbranně hlavu do klína. Na druhé straně pak děsivé zvíře, jehož hlas zní drsně, chrčivě. Inscenátoři pochopili, že dílo skrývá mnohem více než jen kontrast dvou zcela odlišných bytostí žijících v jednom těle. A tak Dušan Vitázek scénu po scéně vykresluje portrét člověka, který vystrašeně, ale i zvědavě odhaluje své temné stránky. Mravný Jekyll a nemravný Hyde? Kdepak: to Jekyll je na začátku vrahem, to Jekyll se schází s prostitutkou Lucy. Díky droze se zbavil zábran, takže má odvahu vyrovnat se s těmi, kdo ohrnovali nos nad jeho experimenty, kdo se mu vysmívali. Však celou tuhle společnost kázající morálku označil za pokryteckou ještě před tím, nežli s pokusem začal. A při vraždě každému z nich vmete do tváře: jsi pokrytec. Ctnostnému biskupovi, který zneužívá malé chlapce. Nafoukanému generálovi, který se tím baví. Sobecké lady Beaconsfieldové, která se přiopilá potácí z baru. Přičemž ještě učiní dobrý skutek (!), když její šperky hodí slepému žebrákovi. Jekyll vraždí razantně, ale s klidem a rozmyslem, nikoli z neovladatelné potřeby. Vždy jsem toužil žít jako Edward Hyde! přiznává sám sobě. Díky droze má také odvahu dát průchod své touze po Lucy: při prvním setkání ji cudně opustil jako zachránce – gentleman, aby se ale vrátil pod jménem Hyde jako divoký milenec. A Lucy oddaně miluje a ctí Jekylla, opojena Hydem. Inu, svět není černobílý a v každém z nás se skrývá mnoho na první pohled netušených možností… Až ke konci se hlavní hrdina skutečně schizofrenicky rozštěpí na dvě různé, samostatné bytosti: v „konfrontaci“ bojují o to, kdo z nich přežije – strhující scéna, ve které zmizí malované kulisy i základní mobiliář, zůstává jen lidská postava ve světle bílém či rudém, chvíli Jekyll, chvíli Hyde. Vědecký experiment se povedl, dobro a zlo se oddělilo – jenže se ukáže, že zlo má navrch. Lucy brutálně zavraždí Hyde – aby Jekyllovi dokázal svou převahu. A když ohrožuje i Emmu, vítězství zla je dokonáno. Jekyll musí zemřít, aby Hyda zastavil.

    Dušan Vitázek je v obdivuhodné kondici fyzické i pěvecké, takže dokáže rozehrát Jekyllovy vnitřní proměny do výrazových nuancí bez sebemenšího technického zaváhání. Tentokráte dosti čněl nad ostatní, zvláště dámy byly na premiéře nezvykle nejisté: part Emmy je pro Johanu Gazdíkovou patrně místy posazený příliš vysoko, ale proč byla intonačně nepřesná jindy tak suverénní Ivana Vaňková (Lucy)? Nicméně i tak to byl vynikající muzikálový večer, s místy romanticky zasněnými stejně jako dramaticky vyhrocenými. Však dílo nastudovali muzikálový experti Caspar Richter a Petr Gazdík, který zároveň alternuje titulní postavu a je spoluautorem nového překladu – oproti karlínskému Novákovu věcnějšího, přímočařejšího. Patrně proto, aby básničtější obraty neznejasnily myšlenkovou a citovou výpověď, o kterou šlo inscenátorům v Brně především. Aby skutečně vyniklo drama člověka prohrávajícího boj s temnými silami ve své vlastní duši.

    Městské divadlo Brno – Frank Wildhorn, Leslie Bricusse: Jekyll a Hyde. Překlad Petr Gazdík, Jan Šotkovský, Karel Škarka, režie Petr Gazdík, hudební nastudování Caspar Richter, scéna Christopher Weyers, scénické projekce Petr Hloušek, kostýmy Andrea Kučerová, vokální nastudování Dan Kalousek a Karel Škarka, choreografie Lucie Holánková, dramaturgie Jan Šotkovský. Premiéra 19. listopadu 2011 na Hudební scéně.


    Komentáře k článku: Vraždí Jekyll nebo Hyde?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,