Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2020

ročník 29
26. 5.–8. 6. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Viktor Černický

    (1990) Choreograf a tanečník (performer). Ve své tvorbě se pohybuje na tenké hranici mezi tancem, performancí, cirkusem a fyzickým divadlem. Dlouhodobě se věnuje výzkumu na téma Tělo jako objekt / Objekt jako tělo. Jeho sólo PLI, jež se stalo součástí evropského projektu Shape It! a selekce evropské taneční sítě Aerowaves Twenty20, získalo Cenu diváků a Hlavní cenu České taneční platformy 2019 a bylo nominováno na Cenu Divadelních novin za rok 2019 v kategorii Tanec a pohybové divadlo. Jako interpret spolupracuje s Jarem Viňarským, Dominiquem Boivinem, Danielem Gulkem, Miřenkou Čechovou či uskupením Cie Mossoux-Bonté.

    Co vás přivedlo k divadlu/umění

    Konfrontace s mým líným já.

    Největší divadelní/umělecký zážitek

    V posledním roce román americké spisovatelky Hanyi Yanagihary Malý život.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

    Italo Calvino.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

    Momentálně mě zajímá představa divadla jako místa pro setkání a inscenace respektující autonomii performera stejně jako diváka. Zajímá mě, jak se setkat s veřejností a vystoupit z bezpečí vlastní komunity směrem k většímu společenství. Proto teď trávím čas tím, že sleduju období tzv. holandského zlatého věku. Je to doba, která objevuje hodnotu všednosti a oslavuje střídmost. Člověk a „to lidské“ se nikdy jindy než tehdy netěšili takové pozornosti, snad s výjimkou dneška. Bavím se hledáním, co všechno máme s tím obdobím společné.

    Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte

    Vyhledávám literaturu a vyhýbám se činohernímu divadlu.

    Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdále

    Klaun ve mně. Je to ta nejodpornější bytost, která se ve mně zrodila a k níž zároveň cítím nesmírnou empatii.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Planeta Země. Už skoro dva roky jsem součástí projektu, který se zabývá geologií. Poznání toho, jak se tady vůbec bere pevnina, na níž stojíme, nebo co to vlastně jsou hory a oceány, je tak neskutečné, že předbíhá i ty nejdivočejší fantazie! Mám pocit, jako by nás ve škole učili, že Země je plochá, a já se z té představy teprve teď probouzím.

    Etické či jiné hranice, za které byste nešel

    Ne že bych tam nikdy nezašel, ale nerad vstupuji do teritoria žárlivosti.

    Umělecký/divadelní sen

    Vidět nové sólo Pierra Nadauda.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu/umění

    Úředník: rád překládám a organizuju věci.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Samozřejmě mě zajímá reflexe mojí práce a práce mých kolegů. Z mého úhlu pohledu tady existuje skupina kritiků, kteří na sebe nejsou tak přísní, jak by mohli. Mám dojem, že tím prohlubují svoji vlastní nedůvěru vůči současnému pohybu na scéně nezávislého tance a performing arts. Moc rád čtu svěží autory, kteří ve svém přemýšlení a způsobu psaní reflektují, že jsme se posunuli: nejen v umění, ale taky v jazyce, jakým o něm mluvíme, a v úloze, kterou v sobě jako umělci a kritici rozeznáváme.

    • Autor:
    • Publikováno: 12. května 2020

    Komentáře k článku: Viktor Černický

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,