Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Varyš píše z Flory (No. 2)

     Obnaženost tělesná a duševní, jemnost drzých Dánů a tančící Korejky

     K programu Divadelní Flory neodmyslitelně patří i filmová sekce, a projekce v útulném kinosále v posledním patře Konviktu vyhledává stabilně nemalá skupina festivalových návštěvníků. Já jsem zašel na dánský film Pět překážek, který mi svého času unikl, a byl to skvělý zážitek.

     Známý manipulátor a mistr schválnosti Lars von Trier se rozhodl natočit dokument o svém vzoru, dánském filmaři a básníkovi Jørgenu Lethovi a zároveň chtěl složit poctu jemu a jeho slavnému krátkému filmu Dokonalý člověk (18567). Takhle má vypadat skutečná filmová pocta! Dokument zachycuje Letha v nesmírně zábavné akci a von Trier se místo citlivého žáčka či neviditelného dokumentaristy staví do středu dění jako drzý fracek: sám totiž mistruje svého učitele a dává mu následující úkol: aby natočil pět remaků svého Dokonalého člověka podle omezení a nařízení, které mu Trier dá: ty pak Trier přísně posuzuje a kritizuje. Samotné hovory Trier-Leth jsou naprosto fascinující a zábavné, čtyři Lethovy variace na vlastní téma pak velmi stylové a suverénní. Prostě a jednoduše, Pět překážek je bezvadný film s nadhledem, tématem a virtuózně lehkou formou.

     Korejská choreografka Ji Eun Lee patří ke stálým hostům Flory, její předchozí práce Angels and Demons a Objekty a znaky byly uvedeny na minulých ročnících Na obou spolupracovala s československou skupinou ME-SA, jíž tvoří tanečnice Hana Kalousková, Martina Lacová a Karolína Párová. Jejich nové dílo Blame me se v subtilním tvaru opět zabývá ženou, tělesností, posedlostí a násilím. Náladu dotvářel kouř a rafinovaně dávkovaná práce se světlem, využívající kromě standardního divadelního osvětlení také tajemných lampiček. Všechny tři tanečnice předvedly vitální výkony, hra s tělem však nepřekračovala meze únosnosti nebo práh bolesti.

     Závěr dne obstaral opět SKUTR a Adélou Laštovkovou-Stodolovou v beznadějně vyprodaném šapitó a hostům k tanci a poslechu nakonec hrál DJ Jakub.

     Za šaten a okolí

     Přijel kritik Hulec, na baru v šapitó ještě nedošlo borůvkové pivo a Markéta Faustová se mi marně snažila objasnit, jak se dělá taneční kritika. Sbírám také studenty divadelní vědy v Olomouci, co nemají rádi divadlo.


    Komentáře k článku: Varyš píše z Flory (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,