Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Varyš píše z Flory (No. 1)

     Tóny hradeb aneb od deprese vizualizaci radosti v sedmi hodinách

      Odpolední čistírna cucků

     Domácí olomoucké Divadlo na cucky, které se pod vedením intendanta Jana Žůrka z Horky nad Moravou z amatérského studentského spolku vyvíjí v pozoruhodné činoherní těleso, si ke spolupráci zve i profesionální herce a režiséry. S Annou Petrželkovou, jejíž absolventská Heda Gablerová se před dvěma léty s úspěchem hrála i na Floře, nastudovaly cucky slavnou hru Sarah Kane Cleansed pod názvem Vyčištěno (a kdyžto necítím, nemá to smysl). Depresivní hra z neurčitě totalitního prostředí byla zjemněna metaforickým a poetickým přístupem Petrželkové, a tak ten vstup do Flory nebyl pro diváky kdovíjak drastický. Na své si přišli tedy zejména herci: kruťáka Tinkera ztvárnil démonický herec s dobrotivou tváří Tomáš Uher (který nemá rád, když se mu připomíná, že vypadá jako náměstek hejtmana Pavel Horák – v čase předvolebním to ovšem může vypadat, že divadlo na cucky má mnohem masivnější plakátovou propagaci – ale vzhledem k povaze Tinkera mohlo jít i rafinovaný příspěvek dramaturgie ke kampani). Dvojici homosexuálních milenců přesvědčivě zahráli Zdeněk Vévoda a Ondřej Jiráček, z moravského divadla si k roli Grace odskočila Tereza Richterová, která loni na Floře řádila v projektu brněnského Feste „Osmdesátdevět“.

     Kdo tady pozabíjel všechny vtipy? aneb až se Vančura zeptá, kolik je hodin…

     SKUTR a Adéla Laštovková-Stodolová loni na Floře slavili úspěch s kouskem Malá smrt, který zde představili ve verzi pro hradby, park a genia loci Konviktu. Letos jedou společným projektem reprezentovat naši požehnanou vlast do daleké Číny na EXPO 2010. K tomuto účelu připravili dílko Joke Killers, které mělo včera premiéru právě na Floře. U hravých a poetických, všeobecně úspěšných a oslavovaných děl dvojice SKUR mívám občas jako z pohádky o císařových nových šatech – ale je možné, že jejich hlavním posláním je ukazovat běžným divadelním divákům, že existují i jiné cesty, a pak je všechno v pořádku. Díky spolupráci s mimořádně disponovanými herci většinou poskládají efektní klaunsko-hudebně-pohybovou mozaiku, která sice moc nedává jako celek smysl a místy se při ní člověk nudí, ale bývá to svižné, neurazí a některé segmenty jsou vskutku vydařené a krásné. V Joke Killers k takovým chvílím patří nespoutané teatrální výstupy rozeného komedianta Andreje Poláka, jakož i poetické kreace Petra Vančury.

     Pomalu, zeleně, okenně

     Robert Huber tvoří spolu s Richardem Dorfmeisterem duo Tosca. Přijel ho představit sám, a  v kombinaci kláves (hammondek) a svého notebooku vytvářel vynikající minimalistické kreac na pomezí provokující avantgardy a popové rytmické muziky. Prý se  tomu říká downtempo – každopádně výtečná věc a minimálně pro mě velký objev. Jeho koncept na parkáně Konviktu dotvářela skvělým způsobem dvojice vjs – ROTS promítali a stěny starobylého konviktu pozoruhodné proměňující se barevné obrazce, které přitom korespondovaly jak s okenními rámy a budovou vůbec, tak samozřejmě s rytmem Hubertovy hudby . Večer se pomalu překlápěl v noc za zvuku obrazů.

     Ze šaten a okolí

     Zdeněk Vévoda je člověk, který se stal hercem – a to proti své vůli. V bar v šapitó bylo uměřeně veselo, koneckonců se slavily dvě premiéry a zahájení festivalu. Na Floře jsem jako každoročně také potkal překladatele Pavla Peče. S tímto milovníkem borůvkového piva jsme sestavili hitparádu nejkrásnějších polonistek a rozjímali o výhodách kariéry v diplomacii.


    Komentáře k článku: Varyš píše z Flory (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,