Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    V koutku vaší hospody…

    Z kousků vaší hospody zahrajem vám ty úplně nejstarší příběhy na světě… Proroci, konce světa, hříšníci, světci, zázraky. Představení se hraje nejlépe na baru nebo kdekoliv jinde, kde mají půllitry uši k naslouchání, stojí na plakátu nového projektu Jiřího Jelínka a jedné z mnoha variant či odnoží jeho Divadla DNO, tentokrát uváděné coby koprodukce s Divadlem Šavgoč. Nezávislé sdružení divadelníků, hudebníků, autorů a performerů Šavgoč vzniklo v roce 2007, jeho zakladatelem je režisér Vítězslav Větrovec, domácím útočištěm brněnský klub Clubwash a dosud vytvořilo kolem šesti kabaretních a inscenačních projektů. Spolupráce s DNO však vznikla víceméně nahodile. Jelínek potkal v jedné brněnské pivnici dva členy Šavgoče – Zdenu Mlezivovou a Matěje Záhoříka – kteří tam muzicírovali, a protože zrovna připravoval projekt biblických příběhů hraných v hospodě, slovo dalo slovo a inscenaci Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar vytvořili společně. Ke spolupráci na scénáři přizvali dramaturga a scenáristu Petra Mašku a další členku Šavgoče Terezu Kratochvílovou. Vzniklo představení s typicky jelínkovskou poetikou čerpající ze slovních gagů, krátkých spojení, ostrých střihů, volné fantazie a nepřeberné hravosti. Ale – na rozdíl od jeho předchozích projektů – se v ní objevují i vážnější témata, fyzické herectví a poněkud grotesknější, drsnější humor. Především ale samo zasazení do konkrétního prostředí – před pivní výčep – je pro inscenaci a její vyznění určující. Jelínek vyzývá k divácké pozornosti hospodské štamgasty na „jejich“ území, bere do hry jejich nepředvídatelné reakce a sám je zvědav, co je a co není možné v daném prostředí „uhrát“. Inscenaci hrál včetně loňské premiéry v brněnském Clubwash celkem devětkrát, pokaždé s velmi rozdílnými reakcemi – dle místa i pozvaných a náhodných hostů. Pražskou premiéru měla inscenace v rámci Festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani v kavárně Divadla Na Prádle, poté se účastnila další divadelní přehlídky – Audimafor v Hradci Králové. Měl jsem tak možnost vidět ji ve dvou rozdílných prostředích – pražské intelektuální kavárně s několika málo hosty a na „domácím“ Jelínkově území, v přeplněné hradecké hospodě Černý kůň. V prvním případě vynikla Zdena Mlezivová, která byla nucena aktivně do hry vtahovat pasivně sedící diváky, hrát jim doslova „na klíně“. V druhém měl navrch především zkušený Jelínek, který kreativně rozehrával, zvládal a komentoval i ty nejproblematičtější situace a suverénně překřičel (a trochu zklidnil) i velmi hlučné hosty.

    Budeme hrát o duši…
    Zdena Mlezivová
    a Jiří Jelínek v kavárně
    Divadla Na Prádle
    FOTO IRENA VODÁKOVÁ

    V inscenaci hrají především hospodské předměty. Scénu tvoří pivní přepravky, se kterými se i hraje. Loutkami jsou různě naplněné půllitry, panáky s rumem, pivní lahve, minerálky Aquilla („voda stoupá“ v báji o Noemovi), ale herci – především Jelínek – využívají i jiné spotřební předměty. Hned na začátku například využije duši na kolo, jež slouží nejen symbolicky (duše) a ke slovním gagům (dostaneme je pod tlak, upustíme trochu napětí), ale i jako svatozář a později – rozstříhaná – jako had, sloní chobot a podobně. Základem textu je Starý Zákon, který má Jelínek s sebou, ovšem v kýčovitém vydání Levných knih. Jelínek si nejprve – jakoby nahodile – vybírá různé známé příběhy (Stvoření světa, Adam a Eva, vyhnání z Ráje, Kain a Abel apod.), a pak dokonce vyzve diváky, aby si sami nějaký určili, případně řekli stranu, ze které ho ihned začne citovat a děj se svou partnerkou hrát. Všechny scénky a výstupy jsou průběžně prokládány a doprovázeny dynamickými punk-folkovými písněmi v podání všech tří protagonistů a za doprovodu tahací harmoniky Matěje Záhoříka. Inscenace tak působí, jako by do hospody opravdu přišli potulní komedianti a hráli za peníze vybírané do klobouku (jednou to prý Jelínek takto zkusil, ale moc nevybral…). Podstatné je vysoké osobní nasazení všech tří performerů a kabaretní forma umožňující reagovat na aktuální situace. Nejriskantnější pasáž přichází v druhé části zhruba hodinové produkce, kdy Jelínek hraje „na přání“ a přiznává, že o Bibli nic neví. V tu chvíli záleží, jak se mu podaří zvládnout – velmi rozdílně reagující – diváky. Jednou s ním prý jeden dlouho diskutoval o Starém a Novém Zákoně, jinde ho někdo nevybíravými slovy poslal do háje. V tom je možná největší přínos projektu. Představení se stává událostí žijící pokaždé jiným, samostatným životem, otevřeným dialogem performerů s diváky. Jelínek a jeho dva spoluherci tak pokračují v konceptu Vyskočilova „nedivadla“, kdy připravené textové pasáže, hudba a písně jsou základem k živému setkávání.

    Divadlo DNO a Šavgoč – Starý Zákon: Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar. Dramatizace Jiří Jelínek, Petr Maška, Zdena Mlezivová, Tereza Kratochvílová, Matěj Záhořík, režie Jiří Jelínek, hudba Matěj Záhořík. Premiéra 25. září 2010. Psáno z pražské premiéry 19. března 2011 v kavárně Divadla Na Prádle v rámci festivalu tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani a z reprízy 26. března 2011 v hospodě Černý kůň v Hradci Králové v rámci festivalu Audimafor.


    Komentáře k článku: V koutku vaší hospody…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,