Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    V hlubinách akvária

    Na hladině moře se plaví lodě. Někde daleko za přílivovými vlnami se potápějí do hlubin a propadají podmořskému světu, kde námořníci ztrácejí své životy a mořský národ nalézá nové poklady. Třeba jednu mramorovou sošku, která okouzlí známou Malou mořskou vílu.

    V inscenaci Malá inspirované Andersenovou pohádkou se nekonečný oceán koncentruje do jednoho velkého akvária, kde se pod vodou za několika mušlemi skrývají drobné svítící LEDky. Eliška Hanušová je animuje jako členy podmořského národa. Foto Tereza Černá

    V inscenaci Malá inspirované pohádkou Hanse Christiana Andersena se nekonečný oceán koncentruje do jednoho velkého akvária, kde se pod vodou za několika mušlemi skrývají drobné svítící LEDky. Eliška Hanušová je animuje jako členy podmořského národa, kteří nenápadně potápějí ořechové skořápky se svíčkami. Oheň se syčením zaniká ve vodě stejně jako lidské životy, dokud světélko malé mořské víly nezachrání jednu svíci z lodi, svého prince. Práce se dvěma různými druhy světla jakožto dvěma rozdílnými životními energiemi je pro lyrickou pohádku příhodně symbolická. Tvůrci Tereza Černá a Jan Dvořák příběh zbytečně nekomplikují ani se nesnaží o ambiciózní výklad; raději jemně a minimalisticky podporují jeho poetičnost. Už samotné akvárium vyjadřuje pocit uvěznění a omezení malé víly. Voda v něm vytváří vizuálně odlišné vnímání skutečnosti – světlo z LEDky se pod hladinou odráží jinak, ruce Hanušové se proměňují a místo slov víliny babičky vidíme jen bubliny stoupající z mušle, jako když se sami snažíme mluvit pod vodou.

    Akvárium vyjadřuje pocit uvěznění a omezení malé víly. Voda v něm vytváří vizuálně odlišné vnímání skutečnosti – světlo z LEDky se pod hladinou odráží jinak, ruce Hanušové se proměňují a místo slov vidíme jen bubliny stoupající z mušle. Foto Tereza Černá

    Z vězení oceánu/akvária se víla nevymaní ani tehdy, když se vydá za svým princem. Ve světě lidí se mění její podoba. Chvíli tančí pro prince coby kus látky omotaný kolem dřevěné špejle, chvíli je jen bolavými chodidly opřenými o sklo, na němž se tlačí a mačkají, jako by je skutečně trápil každý krok. Proměnlivost zobrazování malé víly působí pro její podstatu příznačně neukotveně – nezapadá ani do svého světa, ani do světa lidí, a tak se musí proměnit v něco zcela jiného. Hanušové proto z rukou pod vodou vyprchá pěna, která zaplaví celé akvárium a obklopí i loďku se dvěma svíčkami – princem a jeho novou ženou.

    Kromě písní, které Hanušová v průběhu zpívá, doplňuje inscenaci také hudba Petra Kolmana. Nejzajímavěji funguje v momentech, kdy se světélka mořských tvorů noří pod hladinu a zase se vynořují. Hudba zní tlumeněji, když jsou pod vodou, jako bychom i my diváci měli potopené hlavy a zvuk se k nám šířil skrz moře. Tento efekt ovšem bohužel není zcela dobře načasovaný a důsledně dodržovaný, snad i proto, že Kolman přes diváky na akvárium zcela nevidí. Další zvukovou složkou je také audio nahrávka Malé mořské víly, v níž se dívka vzdává svého hlasu, aby získala lidské nohy, zatímco ji Hanušová jako rybář loví na udici z akvária. Vedle toho zde tvůrci využívají zvuků mokrých prstů drhnoucích o sklo, a to k ozvučení pohybu světélek ve vodě, což trefně vystihuje němé pohyby ryb nebo jiných mořských živočichů.

    Inscenaci doplňuje hudba Petra Kolmana. Jednou ze zvukových složek je audio nahrávka Malé mořské víly, v níž se dívka vzdává svého hlasu, aby získala lidské nohy, zatímco ji Hanušová jako rybář loví na udici z akvária. Foto Jan Dvořák

    Inscenace velmi přesně a zároveň inovativně pojmenovává vnímání známého příběhu. Nechává přitom prostor divákově fantazii a zachovává snovou atmosféru pohádky. Přesto zůstává kompaktní a divákům na krátký čas čtyřiceti minut umožní vrátit se do dětství za Malou mořskou vílou.

    Kavárna Potrvá – Tereza Černá a Jan Dvořák na motivy pohádky H. Ch. Andersena Malá mořská víla: Malá. Režie, scénografie: Tereza Černá, scénář, text písně: Jan Dvořák, hudba, zvuk: Petr Kolman, produkce: Adam Svoboda. Hraje: Eliška Hanušová. Premiéra 2. 3. 2018. Psáno z reprízy 26. 11. 2018.


    Komentáře k článku: V hlubinách akvária

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,