Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zprávy

    Úspěchy české audiovize

    Česká audiovize je podle Asociace producentů v audiovizi (APA) na vzestupu, což dokazuje loňský obrat 15,4 miliard. Ten překonal historicky nejvyšší obrat z roku 2021, který byl téměř 12 miliard korun. Růst je patrný ve všech směrech – v reklamě, zahraniční produkci i české tvorbě. Český audiovizuální trh se po covidu stabilizoval, růst je vedle zahraničních investic tažen především investicemi domácích onlineových platforem a aktivitou nezávislých producentů. Došlo k výrazné změně diváckých návyků a posílení digitální distribuce. I přesto trvá nebývalý podíl českého obsahu na návštěvnosti kin a sledovanosti TV a digitálních platforem. Potenciál dalšího růstu však naráží na systémové problémy, vedle zavřených pobídek je to teď i hrozící nedohoda nad novelou zákona o audiovizi.

    Natáčení Foundation 2 Jared Harris Lee Pace Laura Birn. Foto: archiv APA

    Vloni APA predikovala odliv především zahraničních projektů, pokud bude podfinancovaný či uzavřený systém filmových pobídek. Díky argumentaci APA, Státního fondu kinematografie a díky pochopení ministerstva kultury a financí došlo k rekordnímu navýšení pobídek pro rok 2022 o 570 milionů na celkovou částku 1,37 mld., v letošním roce 2023 pak vláda alokovala v rozpočtu Fondu kinematografie na pobídky historicky nejvyšší částku 1,4 mld. V současné době jsou však pobídky znovu pozastavené, po úspěšném období přichází znovu nejistota.

    Po českých službách je rekordní poptávka a máme historicky nejvyšší částku podpory, přesto ,máme zavřeno‘. Je to paradox a mezinárodní ostuda. Nikdy jsme na tom nebyli lépe, pro zahraničí ale působíme nedůvěryhodně. Důvodem je zastaralý a nepřehledný systém registrace a evidence pobídek, který na základě nerealistických odhadů generuje neplatná data a systém se pak jeví jako přetížený a ucpaný. To ale podle reálné kapacity trhu není pravda, říká předseda APA Vratislav Šlajer.  Státní fond kinematografie může pobídky dle APA otevřít, díky složité legislativě je však vázán povinností vycházet z těchto zavádějících čísel. Situaci by měla řešit novela zákona o audiovizi, která ale bude platit až od roku 2025. Do té doby systém, tentokrát z čistě technických důvodů, zkolabuje a pověst Česka jako perspektivní destinace pro zahraniční natáčení bude definitivně zničena. Asociace producentů proto apeluje na Ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie, aby společně nalezli cestu k odblokování jinak zdravého systému, dodává Vratislav Šlajer.

    APA velmi oceňuje probíhající diskusi nad novelou zákona o audiovizi, kterou má Ministerstvo kultury předložit v nejbližších týdnech do meziresortního připomínkového řízení a která přinese velké změny ve fungování Státního fondu kinematografie. Jednou z nejdůležitějších změn vedle reformy pobídkového systému je, že transformovaný fond bude nově podporovat i tzv. „small screen“, tedy televizní a online projekty, přičemž stávající podpora kinematografických projektů, distribuce a vzdělávání zůstane zachována. Státní fond audiovize se tím adaptuje na změnu diváckých návyků a posílí tak kvalitu tvorby i v nově se rozvíjejících oblastech audiovize.

    Novela také navýší zdroje Fondu. Polovina prostředků fondu je tradičně financována z tzv. parafiskálů, tzn. procentního odvodu z příjmů kin, TV, VOD a převzatého vysílání. Stát pak přispívá tzv. „zrcadlem“, tedy částkou rovnající se výši výběru z těchto parafiskálů. Systém financování Fondu je tak dlouhodobě nastaven se spoluzodpovědností všech, kdo z něj mohou čerpat. V současné době ale procento příjmů do fondu odvádějí pouze VOD platformy se sídlem v České republice, zahraniční platformy typu Netflix do systému nijak nepřispívají. Výše parafiskálů je navíc nastavena nevyrovnaně, kdy kina a TV odvádí větší procento než aktuálně dynamicky se rozvíjející VOD. V souladu s evropskou audiovizuální směrnicí, kterou Česká republika transponovala v loňském roce, je v návrhu novely i tzv. přímá investice, která dává VOD platformám povinnost investovat malé procento tržeb do českého obsahu, ale dává jim plnou svobodu při výběru projektů.

    Podle APA budou mít z nového audiovizuálního fondu výhody všichni hráči na trhu, včetně televizí a streamingových platforem. Po letech, kdy část přispěvatelů do fondu neměla na podporu nárok, se tato situace narovná. Situaci, kdy na globalizovaném trhu budou do systému přispívat i zahraniční platformy generující zisk z českého trhu, považují zástupci APA za naprostý základ. A to včetně návrhu ministerstva, aby do systému přispívali všichni rovným procentem, tzn. 2 % z kin, TV, převzatého vysílání a streamingu, čímž by opět došlo k narovnání nerovnovážného stavu, kdy kina a TV přispívají víc než VOD. Tento férový návrh ale překvapivě naráží na odpor jak zahraničních streamerů, tak bohužel i domácích TV a platforem. Bohužel tak opět hrozí opakování situace z roku 2006, kdy tehdejší novela zákona spadla kvůli tlaku komerčních televizí pod stůl. Když se jí pak podařilo později prosadit, vznikl stávající systém, který dostal českou audiovizi do silné mezinárodní pozice, v jaké je dnes. Pokud by současná novela neprošla, vedle porušení financování české audiovize by se definitivně zablokoval i systém pobídek, vysvětluje předseda APA Vratislav Šlajer. Nyní přispívají odvodem 0,5 % jen platformy se sídlem v ČR, například v sousedním Německu odvádějí všichni 2,5 % a ve Francii 5 %.

    Česká audiovize už druhý rok vykazuje dynamický růst. Nejvyšší podíl na rekordním obratu 15,4 mld. korun za uplynulý rok v audiovizuálním průmyslu, který se stabilizoval po covidu, tvoří zahraniční produkce, nejvyšší meziroční nárůst však zaznamenala výroba reklamy. Celkově se její obrat zvýšil o 30 procent oproti předešlému roku 2021. Česká tvorba se vykazuje vzestupem z 1,26 mld. na 1,73 mld., obrat reklamy se zvedl v roce 2022 z předešlých 1,86 mld. na 2,45 mld. a obrat zahraničních produkcí stoupl z 8,73 mld. na 11,25 mld., tzn. zahraniční projekty tvoří téměř 73 % celkového obratu audiovizuálního průmyslu.

    Je patrné, že v návaznosti na navýšení finančních prostředků pro filmové pobídky narostl i obrat zahraničních produkcí a tím i jejich ekonomický přínos pro Českou republiku, kdy z každé utracené koruny zůstává v českých veřejných rozpočtech 40 haléřů, tedy 40% ze zde utracených finančních prostředků. O to více je alarmující, že systém filmových pobídek je od ledna letošního roku uzavřený.

    Úspěchy roku 2022

    Česká audiovizuální produkce je tradičně rozkročena mezi divácké a umělecké projekty, drží si tak popularitu u českých diváků a současně se se zvyšující kvalitou úspěšně uplatňuje na zahraničních trzích. Díky zahraničním produkcím má silnou infrastrukturu a kvalitní štáby, díky filmovému vzdělávání zase silný tvůrčí potenciál v mladé filmařské generaci. Tato rovnováha mezi snahou o uměleckou kvalitu a diváckostí dává české audiovizi unikátní pozici ve střední Evropě a ve světě. To vše je možné díky silnému Státnímu fondu kinematografie, investicím na televizním a VOD trhu, ale zejména díky kvalitní práci nezávislých producentů a tvůrců.

    Česká republika se i vzhledem ke včasnému přijetí covidových pravidel umožňujících bezpečné natáčení stala magnetem pro světové filmaře. Zájem o natáčení tak v době covidu ani na závěr pandemie v roce 2022 neopadal. Do ČR se přesunuly i velké projekty, které se nemohly realizovat v původně zamýšlených lokalitách. Nejčastěji zde natáčely velké produkce z USA, jako MGM, Lionsgate a streamovací platformy Netflix či Apple TV+, tradičně filmaři z Německa či Skandinávie. Pro český filmový průmysl jsou i nadále důležité velké tuzemské projekty, které i díky pobídkám preferují především české lokace. Největšími zahraničními produkcemi natáčenými v ČR byly v roce 2022 pokračovaní nejsledovanějšího původního filmu z dílny Netflixu Extraction 2 s Chrisem Hemsworthem, dále druhá řada sci-fi série Foundation podle knihy Isaaca Asimova pro Apple TV+ nebo spin-off hollywoodského blockbusteru John Wick s pracovním názvem Ballerina v hlavní roli s Keanu Reevesem. Natáčení zahraničních produkcí je realizováno po celé ČR a přináší tak práci a peníze do všech regionů. Kromě thrillerů nebo historických filmů se tu v roce 2022 natáčela i štědrovečerní pohádka Žabí král a zlatá koule pro televizi ZDF, pokračování Kriminálky Curych. V ČR probíhaly i postprodukční práce na filmu pro Netflix podle skutečné události Záchrana v thajské jeskyni nebo projektu Kingswood natáčeném pro ABC Signature Studios, kteří jsou součástí společnosti Disney. O některé filmové projekty kvůli pozastaveným pobídkám Česká republika přišla, jako například o akční film Breakout v hlavní roli s Arnoldem Schwarzeneggerem s plánovanou útratou 500 mil. Kč z velké části v Severomoravském kraji, kdy projekt skončil v Maďarsku. Tam odešel i štáb seriálů HBO Duna, který v Česku mohl utratit 2 miliardy.

    Reklamní produkce v roce 2022 po loňském velmi mírném postcovidovém růstu zaznamenala skok v obratech přes 31%. Částečně za to může nárůst cen, především ale množství a typ zakázek, které se do ČR dostávají. Objem domácí reklamy spíše stagnoval či klesl, nejčastěji z důvodu nejistoty způsobené celkovou geopolitickou situací. ČR se řadí mezi dražší země pro reklamní výrobu, přitahuje projekty s velkým rozpočtem, jejichž produkce jsou ochotné si za kvalitní servis připlatit a znovu se vrátit.

    Tržby kin v roce 2022 činily 2,11 mld., meziročně jde o nárůst téměř o 100 procent s přihlédnutím k tomu, že v roce 2021 hrála kina od 1. ledna do 13. března kvůli covidu ještě dle hygienických opatření a podmínek. Počet diváků se zvýšil z 7,14 mil. na 13,49 mil. Rok 2022 znamenal pro českou kinematografii částečný návrat do normálu jak z hlediska návštěvnosti v českých kinech, tak z pohledu účasti na zahraničních filmových festivalech.

    V kinech bodovaly podobně jako v minulých letech spíše komedie, romantické filmy a pohádky. První příčku návštěvnosti obsadila komedie z fotbalového prostředí Vyšehrad: Fylm s více než 690 tisíci diváky, následovaná pohádkou Tajemství staré bambitky 2 více než 460 tisíci diváky a na třetí příčce se umístil historický velkofilm Jan Žižka, na který přišlo přes 350 tisíc diváků. Celkově bylo do kin nebo na festivalech uvedeno včetně minoritních koprodukcí 96 celovečerních českých filmů, což je výrazně více než v minulých letech, z části i s ohledem na řadu odložených premiér ze dvou předchozích pandemických let.

    Na zahraničních festivalech zaujala naopak dramata, dokumentární portréty a česká animace pro děti a dospělé. Hned zkraje loňského roku v únoru se na Berlinale představilo pět projektů s českou účastí, mezi nimi Kdyby radši hořelo, Krásné bytosti, Zuza v zahradách, restaurovaní Skřivánci na niti a minisérie Podezření. Světovou premiéru na festivalu v Benátkách měl celovečerní debut Oběť. Na zahraničních festivalech se představily také dokumenty Kaprkód, Adam Ondra: Posunout hranice, Boylesque, Kuciak: Vražda novináře nebo Pongo Calling. V soutěžní sekci v Cannes měl světovou premiéru koprodukční snímek Pohled motýla, uvedené byly i restaurované Sedmikrásky, animované Míry či studentský film Na konec spirály. Historický snímek Il Boemo bodoval světovou premiéru na festivalu v San Sebastianu, Světlonoc si odvezl cenu z Locarna a Moje slunce Mad bylo oceněno francouzským Césarem jako nejlepší animovaný film.

    Nadále trvá silná pozice domácí televizní tvorby, která si napříč televizemi drží v prime time podíl mezi 20% a 30%, úspěšné televizní projekty dosahují sledovanosti mezi 1,2 – 2 miliony diváků. Úspěchy slaví i české VOD platformy, ať už Voyo, které se postupně stává jednou z největších platforem v Česku a na Slovensku, tak i specializované platformy jako je KVIFF.TV (dříve Aerovod) nebo DAFilms. Na všech platformách, domácích i zahraničních, slaví úspěch domácí filmy a seriály. Patří na VOD platformách k nejsledovanějším, objevují se pravidelně v TOP10 žebříčcích Netflixu i Voya.

    Zodpovědnost a udržitelnost

    Tématem posledních let je pro české producenty i udržitelnost audiovizuální produkce a prostupnost průmyslu. Asociace producentů v audiovizi se věnuje udržitelnému natáčení, tzv. „green filmingu“, a to jak osvětovou činností, tak konkrétním nastavováním udržitelného natáčení, např. ve spolupráci s TV NOVA a programem Albert. Na platformě www.greenfilming.cz najdou zájemci užitečné manuály, pomůcky, odkazy na CO2 kalkulačky, databázi  „zelených“ dodavatelů atd.

    Není nám lhostejný osud naší jediné lokace, naší planety. Naší misí je především osvěta a motivace  k využívání principů udržitelnosti. Audiovize má v rukou velkou moc, a proto se snažíme určovat trendy, vytvářet nástroje, které mají filmařům pomáhat a využít potenciálu našeho odvětví i co se týká samotného obsahu. Kromě udržitelnosti se zabýváme i dalšími důležitými tématy, jako je genderová prostupnost našeho odvětví, wellbeing a nově i aktuální otázkou vlivu umělé inteligence na výrobu audiovizuálního obsahu, říká výkonná ředitelka asociace Magdaléna Králová.

    • Autor:
    • Publikováno: 30. června 2023

    Komentáře k článku: Úspěchy české audiovize

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,