UMĚNÍ DN: Nepokořená herečka

Nakladatelství Galén představuje publikaci Jaroslava Tvrzníková: od Robinsonky ke Svobodné Evropě.

Autor Filip Stojaník, historik, který pro Paměť národa dokumentuje především osudy spjaté s českou divadelní kulturou, vychází z důkladného prostudování písemných materiálů, i těch, k nimž patří spisy z Archivu bezpečnostních složek. Osud herečky Jaroslavy Tvrzníkové (1940) je totiž úzce spjatý s léty normalizace i roky prožitými v emigraci, kde se spolu s manželem Martinem Štěpánkem podílela na vysílání „nepřátelské“ rozhlasové stanice. Tvrzníková ovšem Stojaníkovi poskytla také velmi otevřené osobní svědectví, týkající se soukromí, přerušené umělecké kariéry, života v Rakousku i Německu, a ne úplně idylického návratu do vlasti po roce 1989.

Její umělecká kariéra započala poměrně brzy, již ve svých šestnácti letech účinkovala ve filmu Jaromíra Pleskota Robinsonka, narůst popularity byl značný, vždyť kromě přesvědčivého výkonu se film, který vznikl v druhé polovině padesátých let, lišil od většiny tehdejší produkce důrazem na privátní rodinné vztahy a nebyl prostoupen ideologií. Jaroslava Tvrzníková zprvu studovala v hereckém studiu E.F.Buriana, později na DAMU, ke spolužákům patřili například Helga Čočková, Marie Málková, Petr Čepek, Jiří Krampol, Ladislav Mrkvička, Václav Sloup. Později se přes kratší angažmá v libeňské činohře dostala do Národního divadla, hrála v televizi i ve filmu, a i když všechny zákruty herecké kariéry nebyly vždy snadné, šlo o selanku proti tomu, co později následovalo.

Ona i její manžel Martin Štěpánek odráželi neustále ataky, týkající se „senzační nabídky“ vstupu do KSČ, jeho vystrnadili z Vinohradského divadla a ani další angažmá v Činoherním klubu netrvalo dlouho. Byli nepohodlní také proto, že jako populární herci nijak nedávali najevo nadšení nad tehdejším politickým zřízením, ba právě naopak. Jaroslava měla několik nepěkných konfliktů s tehdejším uměleckým šéfem ND Václavem Švorcem a v době, kdy ostrakizace obou sílila, byl Martin překvapivě obsazen do „režimního“ filmu Otakara Vávry Sokolovo (do role kapitána Jaroše si ho ovšem kvůli podobě prosadili sovětští spolupracovníci). Na počátku osmdesátých let se manželé rozhodli s celou rodinou, tedy ještě dvěma dětmi, emigrovat, první měsíce v Rakousku vůbec nebyly snadné, posléze se přesunuli do Mnichova, kde Martin Štěpánek začal ve Svobodné Evropě pracovat jako redaktor a jeho žena coby hlasatelka, později i režisérka. Občas došlo také na divadelní aktivitu v menších projektech, v cizím jazyce to ovšem nebylo lehké. Rodina se pochopitelně objevila v hledáčku STB, která i přes železnou oponu dokázala nahánět strach, Štěpánkovým byla několikrát poskytnuta policejní ochrana. Při četbě tehdy vypracovaných materiálů soudní obžaloby na konto emigrace zatrne: „Porušili tak právo československých úřadů na kontrolu pohybu obyvatelstva z území republiky do zahraničí a jeho pobytu tam“.

Návrat do vlasti po změně poměrů nebyl nijak triumfální, rodina se setkala se závistí i lhostejností, také ovšem s radostí blízkých přátel. Schylovalo se k Martinovu tragickému konci, doprovázenému hyenismem senzacechtivých zvědavců, Jaroslava se našla především v pedagogické práci a občas v drobných úkolech hereckých.

Stojaníkova monografie se vyznačuje značnou čtivostí, ba napínavostí především při evokaci dramatických let před emigrací, také pobytu v Mnichově i při popisu komplikovaného návratu. Podrobné líčení rodinného zázemí mladé Jaroslavy i závěrečné Postskriptum by možná chtělo poněkud krátit, osobní vklad zpovídané ovšem dává možnost sestoupit hluboko do nitra její osobnosti. K textu jsou připojeny drobné vzkazy či pozdravy blízkých a přátel, nejcennějšími se jeví krátká vyznání syna Jana (dnes významného scénografa) a dcery Josefiny.

Při křtu knihy, na němž portrétovanou pozdravili její přátelé Taťjana Medvecká, Jefim Fištejn a Vojtěch Sedláček, by Jaroslavě Tvrzníkové její úctyhodný věk nikdo nehádal.

Filip Stojaník: Jaroslava Tvrzníková – Od Robinsonky ke Svobodné Evropě. Praha, Galén 2025. 323 s.

Zdroj náhledového obrázku Nakladatelství Galén.