Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Berlínský tanec se smrtí

    Ve významném románu Berlín Alexanderplatz vylíčil Alfred Döblin život v Berlíně dvacátých let prostřednictvím osudů Franze Biberkopfa, rváče a násilníka, jenž ubil k smrti svou milenku a po propuštění z vězení se vrací do města plného hemžení, vřavy, bídy, poválečných traumat, nových nadějí i zárodků budoucí katastrofy, aby tam, jako spousta jiných, hledal štěstí.

    Kostýmy a maskování v inscenaci Berlín Alexanderplatz dotvářejí polosvět berlínské společnosti, z níž se zrodil Hitler FOTO MICHAELA ŠKVRŇÁKOVÁ

    Evokovat atmosféru města se souboru Tygr v tísni podařilo nápaditým využitím prostor otlučené budovy VILY Štvanice. Příběh inscenátoři rozehráli nejen na jevišti (jehož dispozice po přestávce změnili), ale také v prostorách kavárny, kam diváci sotva dohlédli; postavy do prostoru nahlížely i zvenku oknem. Pár rozkomíhaných zavěšených zářivek připomnělo neony luxusních podniků a hradbu mezi světem privilegovaných a světem berlínské spodiny. Podstatný byl živý hudební doprovod Jena Hovorky a Marka Urbánka, který je nepostradatelným hybatelem veškerého dění, určuje jeho temporytmus a proměny situací. Ostatně tvůrci svou inscenaci právem charakterizují jako hudebně-scénickou skladbu.

    Herci vykreslují postavy v logice psychofyzických typů, jejich jednání a vzájemné vztahy vedou přímočaře, ale nikoli popisně. Kostýmy a maskování dotvářejí polosvět berlínské společnosti, z níž se zrodil Hitler. Michal Lurie dal Biberkopfovi kontury mužného siláka, který fyzicky dominuje celému prostoru, ale zároveň dojímá bezradností i důvěřivostí. Kontrastně k němu jedná arogantní a rtuťovitý Smrťák Kryštofa Krhovjáka, komentující příběh s energickým nadhledem a značnou jízlivostí. Filip Kaňkovský hraje Reinholda jako vypočítavého manipulátora, jenž už dávno rezignoval na morálku či běžné lidské ohledy. A Petr Šmíd reprezentuje snad všechny zklamané a zlomené bytosti, které do Berlína přišly hledat štěstí a úspěch. Ženské postavy spíš jen dotvářejí „příběh mužů“, holčička-naivka Micka Evy Josefíkové a o poznání zemitější i praktičtější Eva Dany Markové jsou však v porovnání s jejich mužskými protějšky neméně typově propracované.

    Ve druhé části tvůrci větším důrazem na rozvíjení příběhu rezignovali na působivou atmosféru části první, postavené na fragmentech, koláži a dravě silné energii. Změna fokusu na dramatickou akci a potřeba odehrát celý příběh navíc značně uzemnily tempo inscenace. Postavy už jsou jen vláčeny svými osudy – typová vyhraněnost herců se stává handicapem. Ale ani tady nechybějí silné momenty, například společná pitka Biberkopfa s Mickou, která tu poprvé okusí alkohol, scéna vtipná i tragická, jež ve zkratce ilustruje živelnost jejich vztahu i pouto mezi nimi.

    I přes zmiňované výhrady se do VILY podařilo přenést atmosféru přitažlivého, divokého města, které pulsuje životem, ale lidem ztraceným v davu velkoměsta nic nedaruje, nejméně jistotu a zázemí, které marně hledají.

    Tygr v tísni, Praha – Alfred Döblin: Berlín Alexanderplatz. Adaptace Marie Nováková, režie a dramaturgie Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková, hudba Jen Hovorka a Marek Urbánek, výprava Ivana Kanhäuser, pohybová spolupráce Klára Kočárková. Premiéra 8. března 2019 ve Vile Štvanice (psáno z reprízy 18. března).


    Komentáře k článku: Berlínský tanec se smrtí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,