Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Trzymaj się, Stary

    Narodowy Stary Teatr im. Heleny Modrzejewskiej v Krakově, vlajková loď současného polského divadla, se momentálně plaví po rozbouřených vodách. Celou kauzu způsobilo šokující rozhodnutí komise pro výběr nového ředitele – na místo Jana Klaty nastupují neznámí.

    Jan Klata během zkoušky inscenace hry Augusta Strindberga Do Damašku (prem. 5. 10. 2013) FOTO BOGDAN KREZEL

    Vzhledem ke Klatově končícímu funkčnímu období byl na jaře vyhlášen konkurz na nového ředitele přední polské scény. Jan Klata divadlu šéfoval od roku 2013 a během těchto pěti let z něj vytvořil výrazně profilované angažované divadlo.

    Ve funkci se zpočátku setkával s kritikou svých „uměleckých experimentů“. V roce 2013 dokonce diváci přerušili premiéru jeho inscenace Do Damašku; divadlem se nesly výkřiky: Hanba!Tohle není národní divadlo! Další skandál následoval, když během zkoušení Nie-Boskej komedie v režii známého provokatéra Olivera Frljiće od projektu odstoupila část herců. (Premiéra se nakonec neuskutečnila z důvodu „neodpovídající kvality inscenace“.) Přínos Klaty Starému Teatru je však nepopiratelný. Během jeho působení vzniklo nejen množství mimořádných inscenací, ale například také Muzeum MICET, interaktivní centrum divadelního vzdělávání (Muzeum Interaktywne Centrum Edukacji Teatralnej, Kraków).

    Konkurz probíhal v podivném presu a za nepříliš jasných okolností. Zúčastnilo se jej sedm uchazečů, mezi nimi vedle Klaty také Paweł Miśkiewicz, považovaný za jeho nejsilnějšího konkurenta. Komise však oproti všem očekáváním nominovala do čela přední polské scény Marka Mikose jako ředitele a Michała Gieletu jako uměleckého šéfa.

    Kdo jsou?!

    Marek Mikos je novinář, který pouhou jednu(!) sezonu pracoval jako dramaturg v Teatru Ludowém. Jinou divadelní kariéru nemá. Jeho zástupce Michał Gieleta je režisérem působícím především na anglických a amerických jevištích – v Polsku je však jeho práce v podstatě neznámá. Jimi představený program hlásá „polyfoničnost, otevřenost a repertoár postavený na shakespearovských dramatech“. V praxi to může znamenat maximálně tak „pro každého něco“, divadlo jednoduché, které se „bude líbit“ – potažmo ztrátu výrazné umělecké profilace směřující ke kritickému vyjadřování se k současnosti.

    Soubor Starého Teatru i veřejnost jsou v šoku. Divadlo tone v nejistotě a obavách o svou budoucnost, protože o nastupujících vedoucích se skoro nic neví a umělecká práce pana Gielety, tedy i její kvalita, jsou velkou záhadou. Jako by se opakovala nedávná historie wrocławského Teatru Polského, které umělecky rozvrátil regionální radou dosazený ředitel Cezary Morawski (dnes už naštěstí z funkce odvolaný)…

    Po premiéře Veselky rozmlouvali herci s diváky (12. 5. 2017) FOTO JAKUB PORZYCKI

    Na budoucnosti Starého záleží!

    Výsledky konkurzu okamžitě vyvolaly v Polsku bouřlivé reakce. Jen pár hodin po ohlášení příštího vedení se na budově Starého Teatru objevila černá vlajka, diváci začali před divadlo spontánně přinášet květiny a zapalovat svíčky. Organizují se demonstrace, kde promlouvají herci, odborná veřejnost i samotní diváci – vše z obav o budoucnost jedné z nejprogresivnějších současných polských scén a pochybnosti o umělecké úrovni Mikosem předloženého plánu. Množí se i veřejná prohlášení, k nimž se připojilo taky nově vzniklé sdružení polských režisérek a režisérů (Gildia Polskich Reżyserek i Reżyserów); to tvoří například Michał Borczuch, Krzysztof Garbaczewski, bývalý ředitel Starého Teatru Mikołaj Grabowski, Grzegorz Jarzyna, Krystian Lupa, Monika Strzępka či Krzysztof Warlikowski. Heslem podpory krakovským umělcům se stalo Trzymaj się, Stary! (Drž se, Stary!). Není však jasné, zda tato aktivita přinese nějaký výsledek.

    Celá kauza se objevila jen krátce před Klatovou premiérou Wyspiańského hry Wesele (Veselka). Bezprostředně po ní, v oparu nezkrotitelných emocí a nekončícího standing ovation, soubor ze scény rozmlouval s diváky o své aktuální situaci, obavách i otevřenosti k dialogu s ministerstvem. Ačkoli se soubor s ministrem kultury nakonec setkal, Piotr Gliński Mikose do funkce stejně jmenoval.

    Divadlo v Polsku se momentálně nachází v nesnadné situaci. Nejen Jan Klata, ale vlastně všichni „nepohodlní“ musí zápasit s nevolí vládnoucí strany Právo a spravedlnost, která by chtěla utišit všechny projevy angažovaného „levičáckého“ umění. Nezbývá než doufat, že tyto (snad jen) dějinné záchvěvy polské divadlo vydrží a brzy překoná.


    Komentáře k článku: Trzymaj się, Stary

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,