Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Příloha

    Tři otázky pro čtyři umělecké šéfy

    1. Koronakrize ukousla velké sousto z jubilejní sté sezony Jihočeského divadla, od které soubory a jejich šéfové jistě hodně čekali. Jak velké to sousto bylo? V čem vám omezení udělala čáru přes rozpočet a co naopak dopadlo nad očekávání dobře?

    2. Když divadlo nehraje, přichází o diváka a tím o část své podstaty. Ovlivní letošní výpadek následující sezonu, kterou Jihočeské divadlo vstoupí do druhého století své existence? Změnil či změní váš osobní přístup k tvorbě? Čeká divadlo perný rok?

    3. Otáčivé hlediště v Českém Krumlově prochází ve vynucené pauze plánovanými opravami. Bude nadcházející sezona tohoto divácky atraktivního místa z vašeho pohledu jiná?

    

    Šéfka činohry Martina Schlegelová

    1. Hlavní projekty, naplánované ke stému výročí, jsme do zahájení karantény naštěstí stihli. Důležitý pro nás byl hlavně koprodukční imerzivní projekt CAMPQ, který se nám po uvedení na Pražském Quadriennale podařilo velice úspěšně přenést na Náplavku v Českých Budějovicích hned v září 2019. Byla to akce vskutku nebývale produkčně, technicky i režijně náročná. A pak to byl samozřejmě projekt dočasného divadla Bouda na Mariánském náměstí. Připravili jsme pro ni v extrémně krátkém čase (zkoušeli jsme pouhý měsíc) velmi náročnou celosouborovou inscenaci Brechtova Zadržitelného vzestupu Artura Uie. To byly dva husarské kousky naštěstí ještě v normálním světě. Koronavirus se dotkl až jarních premiér. Dvě z nich – Jonassonovu komedii Zabiják Anders a drama Dennise Kellyho Holky a kluci – jsme přesunuli na podzim, inscenaci Petra Zelenky o Leonardu Da Vincim jsme však museli odložit o celý rok. Moc si přeju, aby nám epidemiologická situace přála a abychom všechny tři projekty v náhradních termínech zvládli.

    2. Je velice těžké odhadovat, jak bude další sezona vlastně probíhat. V červnu se do divadla diváci vrátili v hojném počtu a všechna představení měla velmi pěknou návštěvnost i atmosféru. Bylo znát, jakou mají herci i diváci radost, že se zase mohou naživo potkávat. Vůbec jsme v jubilejní sezoně měli činohru prakticky vyprodanou, diváci chodili i na náročné tituly, skvěle reagovali, byla to radost. Jak to ale bude vypadat na podzim, nikdo nevíme. Plány zatím nijak neměníme, kromě těch posunutých premiér. Na jaře bylo samozřejmě hezké, kolik se náhle vynořilo online aktivit a přenosů, jenže divadlo je z podstaty živé setkávání lidí tady a teď a to žádná virtuální aktivita dlouhodobě nahradit nemůže. Proto nezbývá než doufat, že se s koronavirem naučíme žít jako s jinými nemocemi. Samozřejmě divadelníci bedlivě sledují i společenské pohyby a procesy a přemýšlejí o nich, nějak se do jejich tvorby otisknou. Ale žádný koronavirový speciál neplánujeme.

    3. Tak to také uvidíme. Zatím připravujeme stejný program, jaký byl naplánován na letošek. Tedy premiéru výpravné komedie Petra Zelenky Da Vinci a reprízy Psa baskervillského. A já opět nemohu než doufat, že se všechny opravy točny stihnou, pandemie bude zažehnána a my si zase po dvou letech užijeme pěknou letní sezonu na otáčivém hledišti.

    Šéf baletu Lukáš Slavický

    1. Koronakrize určitě omezila plány všech souborů Jihočeského divadla na jubilejní sezonu 2019/2020. Pro soubor baletu bylo velmi nepříjemné zrušení premiéry Rádia Svobodná Bystrouška ve fázi jevištních zkoušek, ale bohužel se nedalo nic dělat. Oslavy stoletého výročí byly směřovány především do podzimu 2019, kdy jsme odehráli všechna plánovaná představení. Pro mě osobně dopadla nad očekávání dobře představení v divadelním areálu Bouda, měla velký úspěch! A hraní v Boudě ke stoletému výročí mělo velký divácký ohlas.

    2. Dovolil bych si říct, že pokud divadlo přijde o diváky, tak v podstatě ztrácí svůj smysl. V tomto směru koronakrize zasáhla všechny divadelníky velmi silně. Zrušení celého jarního hracího plánu, s výjimkou několika málo představení v červnu, samozřejmě ovlivní následující sezonu velmi výrazně. Především její podzimní část, v níž nás čeká velmi nabitý, ale zároveň zajímavý podzimní program, divácky skutečně atraktivní. Soubor baletu měl malinko štěstí v neštěstí, protože premiéra Rádia Svobodná Bystrouška sice byla přesunuta na listopad, ale nemuseli jsme rušit ani přesouvat již naplánovanou premiéru tanečního večera s názvem 3+1. Začátkem září pak ještě uvedeme, po více než roce, taneční představení Klíče odnikud, které jsme během pandemického omezení vysílali v rámci online představení Jihočeského divadla, posléze ještě balet Šípková Růženka, obě vysílání měla velmi vysokou sledovanost. Nicméně „klasické“ představení před diváky to nikdy nenahradí. Za soubor baletu bych nerad cokoli měnil, jakkoli celá koronakrize je jistým „mementem“ pro nás všechny. Velmi bych si přál, aby případná další omezení, která by mohla nastat či možná spíše nastanou, byla pro náš soubor co nejméně bolestivá. Stejnou měrou to samozřejmě přeji i ostatním souborům a celému Jihočeskému divadlu.

    3. Do příští sezony na otáčivém hledišti se přesouvají premiéry všech souborů původně naplánované na letošek, ale opravy točny se nedaly déle odkládat. Pro soubor baletu to znamená, že v létě 2021 budeme hrát Šípkovou Růženku. Tanečníci vystupují také v Divotvorném hrnci. Za sebe bych si hlavně přál hezké počasí, to je pro tanečníky obzvlášť důležité! Především bych si pak přál, aby se plánované opravy stihly v řádném termínu a koronavirus už žádné kulturní akce neomezoval.

    Šéf opery Tomáš Ondřej Pilař

    1. V době, kdy se uzavřela divadla, jsem byl ještě uměleckým šéfem opery v Plzni a celý tento čas pro mě byl velkou lekcí o nezbytné přítomnosti kultury v lidském životě, o tom, že bez umění není společnost společností, a zejména o nevýslovné křehkosti kultury jako principu.

    Nehráli jsme pět měsíců, což je z historického hlediska sice zanedbatelná doba, ale za ten čas se rozpadlo několik uskupení, s nimiž jsme dlouhodobě spolupracovali, a svůj obor zcela opustilo několik umělců – zejména specialistů –, kteří se ke své původní práci podle svých slov již nevrátí.

    Tento text píšu v předvečer prvního představení, které plzeňská opera po zmíněné odstávce odehraje. Bude to premiéra nové Prodané nevěsty, bohužel kvůli koronaviru extrémně úsporná, a mísí se ve mně radost z toho, že se do hlediště vrátí diváci, s určitými rozpaky, že nevíme dne ani hodiny, kdy se zmíněná křehkost naší práce opět projeví.

    Na palubu Jihočeského divadla vstoupím coby nový umělecký šéf opery prvního září a prakticky všechny změny zapříčiněné koronavirem, které pro tuto sezonu bylo nutné provést, realizoval už můj předchůdce, kolega Tomáš Studený, který v souboru setrvá jako dramaturg. Tyto změny spočívají zejména v přesunech titulů a jejich částečném přeobsazení způsobeném kolizemi se závazky hostů, kteří v nich měli účinkovat.

    S ohledem na proměnlivou situaci v propustnosti státních hranic očekávám od nadcházející sezony větší výskyt rychlých záskoků za zahraniční umělecké hosty, kteří k nám nebudou moci vycestovat, stejně jako za umělce tuzemské, jimž může být kdykoli nařízena karanténa. Mou hlavní manažerskou úlohou bude v těchto případech zajištění takového provozu opery, ve kterém by diváci tyto mimořádnosti pokud možno vůbec nepocítili.

    A ano, čeká nás perný rok, a to nejen s ohledem na vyšší pracovní nasazení, které pokoronavirová situace přirozeně přinesla, ale i v souvislosti s postupnou realizací mé strategie rozvoje opery Jihočeského divadla, která má ambici tuto scénu v několika ohledech posunout kupředu. Nicméně i když to bude rok bez pochyb náročný, věřím, že přinese mnoho kvalitních uměleckých impulzů.

    2. V létě 2021 uvede náš soubor půvabnou a diváky milovanou inscenaci Divotvorného hrnce, což bude jediný titul operního souboru pro otáčivé hlediště. Nicméně celý rok bude intenzivně probíhat příprava nové operní inscenace pro léto 2022. Její název je sice prozatím tajemstvím, nicméně už teď mohu alespoň prozradit, že se bude jednat o zcela mimořádnou podívanou, již nebude možné spatřit nikde jinde na světě.

    Šéf Malého divadla Petr Hašek

    1. Náš soubor Malého divadla měl velké štěstí, že se mu podařilo uskutečnit téměř vše, co si předsevzal pro své diváky připravit v rámci stoleté sezony Jihočeského divadla a sedmdesáté sezony Malého divadla: imerzivní koprodukční projekt CampQ, Narozeninovou maringotku Malého divadla, prozatímní divadlo Bouda – společný projekt všech souborů JD, plánované tři premiéry (Nuda, Útěk do Egypta přes Království české, Invisible Man) a velkou podzimní narozeninovou oslavu Malého divadla. Měli jsme vlastně štěstí v neštěstí, že díky zrušené letní sezoně na otáčivém hledišti jsme paradoxně získali více času na přípravu a zkoušení snad nejnáročnější inscenace v dějinách Malého divadla, a to Muže Dvojhvězdy v režii Petra Formana. Jediné, co se nám už nepovedlo, bylo uvést v letošní sezoně premiéru této inscenace. Přesto jsme Muže Dvojhvězdy dovedli ke generálním zkouškám a inscenace je téměř připravena k uvedení v příští letní sezoně. A že je na co se těšit! Malému divadlu tedy koronakrize přinesla zpomalení zběsilého „výročního“ tempa, bohužel však za cenu „diváckého osiření“, a je jasné, že divadlo bez diváka není tak úplně divadlem.

    2. Já bych si moc přál, aby ten letošní výpadek následující sezonu ovlivnil jen minimálně, respektive vůbec – a tím nemám na mysli pouze stránku finanční, ale zejména kulturně-společenskou. Doufám, že v naší společnosti stále zůstane potřeba divadelní kultury, a zatím mám pocit, že ji ani koronavirus nezvládl oslabit, a moc bych si přál, aby pokoronavirová společnost nezačala kulturu vnímat jako něco zbytného a pozornosti hodného pouze pro časy blahobytu. Myslím, že celou naši společnost čeká perný příští rok. Můj přístup k tvorbě se díky omezením nijak nezměnil, jen si teď asi dokážu lépe představit, že se nějaká premiéra nemusí uskutečnit za každou cenu. Jsem tím pádem momentálně ve své tvorbě „více nad věcí“.

    3. Určitě bude jiná! Čeká nás opravené otáčivé hlediště, nové atraktivní inscenace, opravený letohrádek Bellarie a určitě plné hlediště nadšených diváků… Věřím, že neplánovaná odstávka v letošní nejisté sezoně kondici otáčivého hlediště jedině prospěje. Skvěle využitý čas pro nutnou rekonstrukci.

    • Autor:
    • Publikováno: 30. srpna 2020

    Komentáře k článku: Tři otázky pro čtyři umělecké šéfy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,