Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tip na neděli – Pocta Zoře Šemberové

    Národní divadlo si 10. března 2013 připomene vzpomínkovým programem nedožité 100. narozeniny významné české tanečnice a choreografky Zory Šemberové (13. 3. 1913–9. 10. 2012), která proslula jako historicky první představitelka Julie v Prokofjevově baletu, interpretka psychologicky náročných tanečních rolí, pedagožka řady mimořádných tanečníků i jako choreografka. Odpolední matiné k památce Zory Šemberové se pořádá v historické budově ND od 15.00. Vzpomínkový program bude pestrý – vystoupí na něm Taťjana Medvecká, tanečníci Národního divadla a Národního divadla Brno v komorních výstupech a duetech a v neposlední řadě členové souboru Laterny magiky, kteří uvedou slavnou choreografii Zory Šemberové Otvírání studánek. Vstup je volný.

    Otvírání studánek FOTO ARCHIV ND

    Součástí slavnostního setkání bude i odhalení busty Zory Šemberové ve foyer Národního divadla. Bronzový artefakt vytvořila akad. sochařka Olga Vohnoutová (1967), která toto dílo darovala Národnímu divadlu v roce 1993. Zora Šemberová tak vstoupí do pomyslné síně slávy jako první žena – vedle svých kolegů z oboru: Augustina Bergera, Joe Jenčíka a Saši Machova.

    Zora Šemberová FOTO ARCHIV ND

    Byla výjimečnou umělkyní – zvídavou, experimentující, hledající. Kromě neobyčejného přínosu divadlu – patřila bezesporu k nejvýznamnějším interpretačním osobnostem českého tanečního umění své doby, jako velká umělkyně, ale i pozorná a inspirující pedagožka ovlivnila významným způsobem tvorbu a umělecké směřování dalších osobností (J. Kyliána, P. Šmoka, L. Fialku, V. Harapese). Své zkušenosti získala u pedagogů J. Hladíka, T. Pavlovské, O. Preobraženské, B. d´Alessandri-Valdine, T. Gzovské, R. Chladek, H. Vojáčkové či M. Marceaua a E. Jaroszewiczové. Její sólová taneční kariéra byla spjata s Národním divadlem v Brně (1922–1928, 1932–1941) i v Praze (1928–1930, 1943–1959), s pražským Novým německým divadlem (1942–1943) nebo s pařížským Gaumont Palace (1931–1932). V letech 1946–1968 působila jako pedagožka na pražské Taneční konzervatoři.

    Zora Šemberová ztvárnila řadu jevištních postav, do kterých vložila hluboký prožitek a silný emociální náboj. Jmenujme například Kalliopé v Apollón musagète, Krasavici v Marnotratném synovi, Mariken v opeře Hry o Marii, Tao-Choa v Rudém máku, Smrt v Signorině Gioventù, Mlynářku v Třírohém klobouku, Zobeidu v Šeherezádě, Zošu v Cagliostrovi ve Varšavě, Rosavu ve Švandovi dudákovi ad. Jednou z nejvýznamnějších byla hlavní role ve Vostřákově Viktorce (30. června 1950).

    „Přece nechcete, abych vám ukázal své pacienty,“ řekl docent Prokop. „To neudělám.“ Rychle jsem ho ubezpečovala, že nechceme vidět nikoho…, ale že chceme vědět. Určitě nebylo mým úmyslem nemocného mechanicky imitovat. … Jedno jsme cítila naprosto jasně: musím vědět, jaká že to byla nemoc, kterou byla Viktorka postižena, a jak ovlivňuje její chování, pohyby a proč. (Z knihy Zora Šemberová: Na šťastné planetě, kterou vydalo Národní divadlo v roce 2008.)

    Vždycky velice lituji, když je naše republika ochuzena o cenné umělecké osobnosti, konstatovala velice pravdivě ve svých vzpomínkách Zora Šemberová. Bohužel tato „tradice“ provází naši kulturu od nepaměti – počínaje 2. světovou válkou i emigrací spojenou s komunistickým režimem (jisté paralely jsou patrné i dnes, i když ze zcela jiných důvodů). Také pro Zoru Šemberovou nebyl návrat do vlasti po roce 1968 možný. Nejprve vyučovala v Kambodži a poté natrvalo v Austrálii na Flanders University v Adelaide. V roce 1975 založila a vedla pantomimický soubor Australian Mime Theatre.

    Během svého života získala řadu ocenění, např. v roce 1999 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2005 cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí, ocenění Významná česká žena v zahraničí roku 2007 a v roce 2008 Cenu ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury.

    • Autor:
    • Publikováno: 6. března 2013

    Komentáře k článku: Tip na neděli – Pocta Zoře Šemberové

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,