Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tiché tahy

    Snad každý český divadelník zná E. F. Buriana. Ať se na něj dívá jakkoli – a že těch pohledů je – jedno mu upřít nikdo nemůže: obrovskou vitalitu a nesmírně širokou škálu zájmů, schopností a aktivit. Právě tuto jeho obdivuhodnou „širokorozchodnou“ kulturní běsnost zdědil po něm jeho syn, hudebník, písničkář, spisovatel, cestovatel a přátelský blogger Jan Burian.

    Burian-Primluva-cover

    Originální osobnost projevuje snad v každém oboru, který si zvolí a kterému se věnuje. Vedle hudebních a cestovatelských aktivit léta píše o sobě a svých pohledech na svět kolem sebe mile přátelské, intimně laděné sloupky do Týdeníku Rozhlas. Tu o svých písničkách, tam o svých cestách. Jindy o kamarádech, o kocourovi, o mamince. Někdy i o mecenáších, sponzorech, grantech a politice. Své „výlety v prostoru i čase“ uspořádal letos na jaře již podruhé do knižního sborníku. Po Přízraku v nákupním středisku (2009) nazval ten současný Přímluva za dnešní dobu. Celek rozdělil do dvanácti oddílů, od těch osobně laděných přes cestovatelské a profesní až k esejistickým a existenciálním. Projevuje se v nich jako typický písničkář. Čtenář si s ním vždy na dvou stranách útlé knížky jako by povídal, jako by poslouchal nějakou jeho písničku a slyšel k ní i krátký komentář. Jsou to šafránově vzácná, osobní setkání s milým, laskavým, moudrým člověkem. Jeho názory jsou jasné a přímé, vesměs pozitivní, ale občas i kritické a přísné. Nikdy však nenávistné, zlobné či agresivní. Navazují na tradici Havlíčka-Borovského a Nerudy, rozvíjejí životní filosofii a postoje Karla Čapka či Oty Pavla. Jsou osobité a svým záběrem a košatostí typicky burianovské. Divadelníky jistě zaujme jeho vzpomínání na matku, hudebníky povídání o Mertovi, o zpěvačce Feng-yün Song, starých nahrávkách či současných písničkách, cestovatele jeho zkušenosti z Islandu a Portugalska. Mne nejvíc potěšil svým vyznáním šachu. Ani v šachu, stejně jako v umění či životě nejde Burianovi o vítězství. Raději se věnuje jejich kráse. Důležitější než mat je tichý dialog. V Přímluvě za dnešní dobu jich je na devadesát.


    Komentáře k článku: Tiché tahy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,