Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Blesková rychlost minulosti

    Orchestr BERG se pod taktovkou Petera Vrábela specializuje na díla „klasiků“ vážné hudby 20. století a zbrusu nové opusy mladých českých skladatelů. Mnohdy je uvádí do nevšedních souvislostí, kombinuje s divadlem, filmem, baletem, videoartem či využívá originální prostory. V Divadle Archa zakončil začátkem prosince minulého roku svou čtrnáctou sezonu.

    Orchestr Berg

    Punková diva Hana Blažíčková FOTO KAREL ŠUSTER

    V první části programu zazněla skladba žijící legendy evropského minimalismu Louise Andriessena De Staat z let 1972–1976, koncipovaná na úryvcích Platónovy Ústavy. Její text je přímo ve sporu s (alespoň na svou dobu) avantgardním pojetím nezvyklé instrumentace, spojující například harfy a elektrické kytary. Skladba dnes už nepřekvapí, ale má svou svěžest a energickou dynamičnost. Andriessen se nedal ovlivnit ani fúzemi rocku a vážné hudby, ani americkým minimalismem ve stylu Philipa Glasse nebo Stevea Reicha, ale zaujal vlastní radikální politizující postoj, který dodnes neztratil platnost a pranýřuje nejrůznější velkohubá vyjádření.

    Michal Nejtek napsal svou novinku The Lightning Speed Of The Past pro relativně podobné obsazení a překonává zase dnešní „úzus“ postmoderního pastiše či trendy hypereklekticismu. Dostává se do postfúze, kde sice zúročuje zkušenosti s vážnou hudbou, jazzem i big beatem, ale vytváří svůj vlastní organický styl, v němž přirozeně mísí všechny prvky již od elementárních částic. Oproti Andriessenovu dílu nechce Blesková rychlost minulosti prvoplánově provokovat, snaží se spíše o niternou syntézu zdánlivě nesourodých textů o mezilidských vztazích, o náhodnosti a záhadnosti, které však spolu ve výsledku dokonale korespondují. Ať už je to na dřeň redukovaná poezie Raymonda Carvera, bytostná lyrika Ingeborg Bachmann a Paula Celana či moudrá úvaha Louise Buñuela. Všechno tu souvisí se vším, libreto dává smysl a rozhodně stojí za to se texty probírat a zkoumat jejich souvztažnosti. Na titulkovacím zařízení se promítly pouze fragmenty textů. Údajně proto, aby diváky navedly k přemýšlení. Vypadalo to však spíše tak, jako by v Arše neuměli odpalovat titulky nebo se jim v té pomyslné bleskové rychlosti poztrácely. Ani proklamovaný světelný design Vladimíra Buriana nepřekročil rutinu zkušeného osvětlovače, tudíž označení scénický koncert, či „jemně inscenovaný koncert“, nepovažuji za adekvátní, stejně jako označení Jiřího Adámka (kromě toho, že spoluvybíral texty) za režiséra.

    Devízou koncertu se ovšem stala Nejtkova múza a protagonistka jeho díla, sopranistka Hana Blažíčková. „Je doma“ v interpretaci barokního, renesančního a středověkého repertoáru, dokáže však také řádit na baskytaru s punkovou kapelou. To Nejtek dokonale zúročil, Blažíčková zaměnila proklamovanou roli „pankačky“ za přemýšlivou baskytaristku progrockového typu. Přes jemné počáteční technické pauzy (aspoň během prvního koncertu, jehož jsem byl svědkem) se náladotvorné dílo postupně rozvíjelo až do nádherně semknutého finále, v němž se k sólistce a čtyřem sboristkám přidala svými vokály i řada instrumentalistů. Takže konec dobrý, všechno dobré.

    Orchestr BERG – Louis Andriessen: De staat, Michal Nejtek: The Lightning Speed of the Past. Dirigent Peter Vrábel, režie Jiří Adámek, light design Vladimír Burian. Premiéra 7. a 8. prosince 2014 v Divadle Archa.


    Komentáře k článku: Blesková rychlost minulosti

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,