Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tajemství víry zůstane vždy tajemstvím

    Cyklus Hyde Park ve Švandově divadle uvedl již šestý projekt s aktuálním politickým či sociálním tématem – inscenaci JEBU.H? Jiřího Honzírka. Že problém zneužívání chlapců katolickými kněžími je téma nadmíru ožehavé, potvrdilo i odmítnutí účasti ze strany některých herců, i když jim role autoři konceptu Katarína Koišová a Jiří Honzírek psali přímo „na tělo“. Nakonec se v realizované jevištní podobě třaskavého námětu objevili tři výborní protagonisté – Dušan Sitek, Robert Jašków a Tomáš Kobr, což se ukázalo jako snad největší devíza projektu.

    Dušan Sitek (farář) a Robert Jašków (ministrant) FOTO PATRIK BORECKÝ

    Zápletka je v podstatě jednoduchá – postarší katolický farář (Dušan Sitek) sexuálně zneužívá ministranta (Robert Jašków). Občas z balkónu sestoupí Duch svatý (Tomáš Kobr), který situaci usměrňuje a pokládá otázky. Lze ho považovat za „svědomí“ postav. Inscenace má charakter koláže, jednotlivé scény na sebe ovšem navazují, vše se totiž odehrává v rámci katolické mše. Ta je místy pojata velkolepě, především vynikne liturgický zpěv Dušana Sitka, ale časem se tento princip vyčerpá a divák očekává nějaké roz(h)řešení. Toho se však nedočká, protože cílem není přinést odpověď, ale naopak: klást otázky.

    Inscenace ovšem nabízí působivé momenty. V první řadě se to týká zpodobení ministranta. Výkon je citlivý, ale ne zbytečně dojemný, a to zásluhou herce Roberta Jaškówa, který malým chlapcem je i není. Modlitbu k andělíčkovi pronáší dětskými slovy, ale s určitým odstupem dospělého. Dítě si myslí, že všechno je jeho vina a že jde o zkoušku, ve které musí obstát. Neví, co se přesně děje, ale tuší, že to není tak úplně v pořádku. A jeho největším přáním je, aby se „to“ nedozvěděla maminka. Součástí textu se ve finále stává prohlášení zástupce církve o uzavření pojistky, aby chlapci mohli být odškodněni, až k něčemu podobnému dojde příště. Přiznávám, že jsem chvíli byla na vážkách, nejde-li o reálnou zprávu z médií. Právě tento moment lze považovat za podstatný – inscenátoři pomocí umělecké fikce poukázali na jednu z podstatných stránek problému.

    Je škoda, že se touto komorní inscenací nepodařilo otevřít širší diskusi. Pravda, není to nic jednoduchého. V Honzírkově projektu jsou karty poměrně jasně rozdány – víme, kdo je oběť a kdo viník. Maximálně se můžeme ptát, jak bylo i naznačeno, zda by za obdobné excesy neměla převzít větší zodpovědnost instituce, tedy církev.

    Švandovo divadlo – Katarína Koišová, Jiří Honzírek: JEBU.H? Režie Jiří Honzírek, dramaturgie Martina Kinská, hudební spolupráce Ivan Acher, scéna Radka Vyplašilová. Premiéra 23. února 2011.


    Komentáře k článku: Tajemství víry zůstane vždy tajemstvím

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,