Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tabulková místa

    Je-li doprovodným pohybem při čtení průběžné prstové listování, existuje výjimka, která není spojena s převracením stránek: četba pamětních desek.

    Sdělují nám, že v tom a tom domě přišel na svět (případně z něj sešel) někdo významný. Nebo že v dotyčném hotelu složila hlavu nějaká významná hlava. Nebo že si tam kdosi uctívaný jen odskočil, což se dá opsat kulantní formulací „krátce pobyl“.

    Mramorové tabulky připomínají i některé dějinné skutečnosti. Například vznik a působení rozličných uměleckých skupin. V politice pak data ustavujících sjezdů, méně už těch rozpouštěcích.

    Dokonce i zmínky o Járovi Cimrmanovi vytvořily řadu tabulkových míst. Je to sice termín z oblasti zaměstnanecké, ale v daném případě spíše zaměstnávající fantazii.

    V Laudinově knize s názvem Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana lze dokonce najít seznam míst, kde na počest jmenovaného génia postavili jeho ctitelé „pomník, pamětní desku, případně odlitek.“

    I kdybych pominul pomyslného Járu, každý den se na světě něco stane takového, co mohou tabulkáři následně tabulkovat a šroubováci přišroubovávat.

    Dokonce i v objektech, které nejsou dekorovány tabulkami, se člověk zhusta dozvídá, že se tam někdy odehrála nějaká důležitá událost.

    Ani v nejbujnějších představách by mě však nenapadlo, že může existovat lokalita, která si vyvěsí na štít, že se tam tehdy a tehdy nic extra nepřihodilo.

    Stal jsem se očitým svědkem, že i takové sdělení kolemjdoucím pražským chodcům může být zvěstováno. Cituji: „Na tomto místě se dne 17. dubna 1745 vůbec nic zvláštního nestalo.“

    Pro upřesnění sděluji, že jde o hotelovou budovu nedaleko stanice metra Kačerov, konkrétně v Budějovické ulici.

    Když jsem ten nápis nedávno zazřel, měl jsem oči navrch hlavy. Z jeho obsahu na mě vyzařovalo cosi jedinečného: zpráva, že aspoň někdy někde byl na světě klid, a to na tomto místě 17. 4. 1745.

    Nedalo mi to a snažil jsem se zjistit, zda na území hlavního města náhodou není ještě další podobný bod. Je! Na druhém konci Prahy – v Hrdlořezské ulici – hlásá tabulka:

    „Zde stával od 17. století dům, ve kterém se nikdy nic pamětihodného nestalo. Kéž se česká historie i nadále vyhýbá tomuto místu.“

    Vědomí, že jsem se narodil a žiji ve městě, kde jsou takové významné kotevní body, pokládám za povznášející.

    Ale proč je na kačerovském hotelu zmíněn právě onen konkrétní den, a ne jiný? Mohl bych se zeptat v recepci, ale nechci si mělnit svůj primární okouzlený vjem.

    Obě tabulky připomínají do jisté míry poetiku fiktivní postavy, o níž jsem se už zmínil. A tak jsem i tímto směrem stočil řeč při nedávném setkání s Jaroslavem Weiglem, bývalým redakčním kolegou z Mladého světa a po léta členem souboru Divadla Járy Cimrmana.

    Řekl mi (zdálo se mi, že až lítostivě), že s těmi pozoruhodnými nápisy v Praze 4 a 9 slavný všeuměl nijak nesouvisí.

    Obratem však dodal, že na několika hotelech v republice jsou tabulky, že v nich mistr nikdy nenocoval.

    Rudolf Křesťan

    Literární noviny číslo 35/2013 vyšly 29. srpna 2013.

    www.literarky.cz

    predplatne@literarky.cz


    Komentáře k článku: Tabulková místa

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,