Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Suvenýr, suvenýr

    Domníval jsem se, že v nabídce suvenýrů mě nemůže už nic překvapit.

    Omyl.

    V informačním středisku v krkonošské Horní Malé Úpě jsem v rámci nabídky zahlédl i možnost zakoupení „upomínkového“ plíšku z trupu vojenského letadla, které v únoru 1945 havarovalo na úbočí Sněžky.

    Zahynulo v něm 23 raněných německých vojáků, kteří měli být dopraveni do lazaretu v Drážďanech.

    Cena specifického upomínkového předmětu obnáší osmdesát korun.

    K miniaturní plechové výseči s vyraženým datem havárie (a s nápisem Sněžka) je šňůrkou připojen písemný certifikát. Je na něm stručný popis tragédie. A taky reliéfní znak obce Malá Úpa – coby ručitelské potvrzení pravosti leteckého kovu.

    Vždycky jsem si myslel, že suvenýry jsou buď kýč, nebo přijatelné.

    Ale tenhle?

    Čímsi se vymyká.

    Viděno z té horší stránky: jde vlastně o úlomek z letecké rakve. Po turistově návratu domů aspiruje na uložení do šuplíku s rumcajsími, švejkovskými, babiččino-údolními a podobnými suvenýry.

    Viděno z té lepší stránky: je to svým způsobem pietní připomínka neštěstí, které se přihodilo sice nepřátelským vojákům, ale vzato nadčasově, smrt je jen jedna.

    Z té horší stránky: hranice mezi vkusem a nevkusem je křehká. Co kdyby se takhle prodávaly fragmenty plechu z letadla, které v Rusku havarovalo s polským prezidentem?

    Z té lepší stránky: může jít o hold novodobým maloúpským patriotům. Byli to oni, kdo se postaral o pečlivou dokumentaci celého leteckého neštěstí. A v roce 1998 taky o vrtulníkový transport trosek Junkersu JU-52 z východního výběžku Sněžky.

    Jeden z motorů jsem viděl vystavený v už zmíněném informačním středisku v Horní Malé Úpě. S dalšími částmi trosek jsem se pak setkal poblíž kostela v Malé Úpě. Na tamním hřbitově byly původně uloženy oběti havárie. V roce 2002 pak došlo k jejich exhumaci a k převezení na společný hřbitov německých vojáků v Brně.

    Z té horší stránky: je údělem rozličných tragédií, větších i menších, že postupem času ztrácejí na síle původního obsahu. Krok za krokem obvykle mizí původní obsah hromadných i individuálních dramat. Proměňují se v suvenýrový artikl (otevřeno denně od 9.00 do 17.00).

    Z té lepší stránky: koho by ten nabízený památkový předmět přiměl k zájmu o okolnosti oné havárie, zjistí, že jednou z příčin mohlo být zrádné horské počasí. Lze to brát jako memento nejen pro současné letce, ale pro kohokoliv, kdo pomíjí záludnost proměnlivosti krkonošské oblohy.

    Domnívám se, že je možno vysolit stejné množství argumentů pro tento suvenýr, jako jich lze dát na stůl k jeho pohanění.

    Ale copak je všechno na světě jednoznačné?

    Ostatně – využívání kovu z havarovaného Junkerse-52 nezačalo zdaleka až uvedeným uplatněním.

    Podle hodnověrných svědectví si v padesátých letech minulého století odlamovali ten kvalitní letecký plech někteří místňáci k amatérské výrobě tehdejších bubnových praček.

    Rudolf Křesťan

    Literární noviny číslo 41/2012  vyšly 11. října 2012.

    www.literarky.cz
    predplatne@literarky.cz


    Komentáře k článku: Suvenýr, suvenýr

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,