Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Studio Hrdinů

    Pražské Studio Hrdinů funguje teprve třetí sezonu (provoz započalo na podzim roku 2012 premiérou inscenace Církev L. F. Célina v režii Jana Horáka a Michala Pěchoučka) a již se dá zařadit mezi desítku nejlepších divadel v České republice. Alespoň co se týká názorů odborné veřejnosti. Seznam ocenění by byl dlouhý, tedy jen namátkou: loni se Studio Hrdinů umístilo v Cenách divadelní kritiky jako třetí nejlepší divadlo, v roce 2014 v Cenách Alfréda Radoka bylo druhé. Asi nejúspěšnějšími inscenacemi byl Den opričníka v režii Kamily Polívkové s Karlem Dobrým v hlavní roli (který obdržel Cenu Divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka 2013) a Pustina Pavla Zajíčka, Miroslava Bambuška a o. s. Mezery (inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 a ocenění festivalu …příští vlna/next wave…). Zatím posledním divadelním sukcesem je inscenace Kauza Schwejk, která vznikla ve spolupráci s Wiener Festwochen a Theater Bremen. Mezinárodní projekt v režii Dušana Davida Pařízka měl českou premiéru teprve v listopadu 2015 a již uspěl – byl druhý – v anketě DN o Inscenaci roku (viz č. 1/2016).

    Inscenace O slavnosti a hostech nápaditě využila také „velký sál“ Studia Hrdinů FOTO PETER FABO

    Inscenace O slavnosti a hostech nápaditě využila také „velký sál“ Studia Hrdinů FOTO PETER FABO

    Umělecký šéf Jan Horák působil v letech 2008 – 2012 jako dramaturg v pražské MeetFactory a mnohé z tohoto působiště přenesl i do Studia Hrdinů. Na začátku provozu SH Horák hovořil také o uměleckém navazování na éru Pražského komorního divadla D. D. Pařízka a Davida Jařaba. Začal spolupracovat s herci (například Ivanou Uhlířovou, Gabrielou Míčovou, Stanislavem Majerem, Jiřím Černým, Jiřím Štréblem) a režisérkami (Katharinou Schmitt a Kamilou Polívkovou), kteří dříve působili v PKD, jež v roce 2012 skončilo svůj provoz v Divadle Komedie. Toto propojení však bylo přirozené, jelikož s některými (Uhlířová a Schmitt) spolupracoval již v MeetFactory. Nebylo to navíc to jediné, na co dvojice Horák a Pěchouček (která divadlo založila) vědomě navazovala. Společným znakem byl především náročný repertoár. Což samozřejmě není předem daná záruka kvality, ve spojení s nepříliš zkušenými režiséry snad právě naopak…

    V současné době lze výjimečnost Studia Hrdinů spatřovat především v důsledném a mnohdy novátorském propojování divadelního a výtvarného jazyka, častém zacílení na téma krize společnosti (nezřídka je v centru jejich zájmu umělec, jeho postavení a role ve společnosti) a ve vyhledávání a inscenování nedramatických textů či vzniku autorských inscenací. Velkou předností Studia Hrdinů je také značně nedivadelní prostor Veletržního paláce, ve kterém hraje. Jeho pokořování je prubířským kamenem pro všechny zde pracující režiséry. Zatím nejpozoruhodněji s těmito prostory pracovala Katharina Schmitt. Inscenaci O slavnosti a hostech významotvorně zasadila do tří míst Veletržního paláce.

    Jan Horák

    Rozhovor s Janem Horákem

    Studio Hrdinů sídlí ve Veletržním pa­lá­ci. Jaké to má výhody a nevýhody?

    Veletržní palác je výjimečná budova a prostory Studia Hrdinů jsou pro divadelníky velkou výzvou. Výhodou je také skutečnost, že v rámci spolupráce s Národní galerií neplatíme nájem, platíme jen určitá procenta z každého prodaného lístku a provozní náklady, které jsou ovšem výrazné. Důležité také je, že sídlíme v Praze 7, která je jedním z přirozených kulturních center Prahy a místní radnice si kultury váží a snaží se ji podporovat. Za nevýhodu se dá označit nedostatečné zázemí pro provoz divadla, protože prostor nebyl vybudován pro divadlo, ale pro kino.

    Můžete popsat specifika prostor, které využívá Studio Hrdinů?

    Pro divadlo využíváme především dva prostory. Foyer nebo malý sál je otevřený prostor, který je členěn jak vyvýšeným prostorem pro promítače, tak zázemím odděleným paravány, s kterým ale můžeme různě pracovat. Velký sál není akusticky oddělen od malého, při klasickém uvažování nad jeho dispozicí se potýkáme s nedostatečnou hloubkou, v poslední době jsme scénu „prohloubili“ na úkor hlediště. Oba prostory vnímáme velmi svobodně a pracujeme s nimi podle inscenačních potřeb. Nepříjemným specifikem je nedostatek prostor v zázemí divadla. Stávající prostory, které využíváme, jsou relativně vzdálené, a ne úplně vyhovující.

    Funguje Studio Hrdinů také jako stagiona?

    Nefunguje, ale v tomto roce zveřejníme výzvu určenou všem, kteří by měli zájem ve Studiu Hrdinů realizovat svůj projekt – ať již činoherní, pohybový, nebo performativní. Projekty posoudí umělecký tým Studia Hrdinů. Vybraný projekt bude podpořen částkou 50 000 Kč, prostory a technické zázemí budou inscenátoři využívat zdarma. Realizace proběhne na podzim tohoto roku.

    Jaké inscenace a projekty plánujete uvést ještě v této sezoně?

    Druhá polovina sezony bude velmi hektická, čekají nás čtyři premiéry a několik menších projektů na pomezí divadla a výtvarného umění. První premiéra – inscenace Skugga Baldur bude v režii Kamily Polívkové. Ta společně s mezinárodním týmem již více než rok pracuje na adaptaci románu Syn stínu předního islandského autora Sjóna. Jedná se o monodrama, které v příběhu novodobé ságy propojuje tradiční islandskou vypravěčskou kulturu s naší divadelní. První uvedení bude 26. února. Druhou premiérou bude 19. března autorská inscenace Davida Jařaba, kterého jsem oslovil s tématem postkolonialismu v kontextu novodobé migrační vlny. Poté režisér a básník Miloš Horanský autorsky zpracuje román Ladislava Fuchse Pan Theodor Mundstock. Vznikl tak text, který „rehabilituje“ tragédii a i díky výjimečnému okruhu spolupracovníků by měl být velmi současný. Poslední premiéru připravuje opět Kamila Polívková. David Zábranský napsal přímo pro Studio Hrdinů text Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny a Polívková jej bude inscenovat.

    Máte plány i na další sezony?

    Studio Hrdinů na podzim oslaví čtvrté narozeniny. Tento rok jsme tedy mohli poprvé zažádat o víceletý grant na pražském magistrátu. Dosáhli jsme na tříletý grant, který nám dává určité jistoty, nicméně doufali jsme v trochu lepší výsledek. Takže konkrétní plány samozřejmě máme, a to právě na ty tři roky.

    Jaký je váš roční rozpočet?

    Rozpočet za rok 2015 byl 9 milionů Kč, ale realita je taková, že na začátku roku nikdy nevíme, jaký rozpočet budeme mít, výši rozpočtu částečně ovlivnily mezinárodní spolupráce. Díky tříletému grantu víme, že se rozpočet do budoucna příliš nenavýší.

    Jakou máte návštěvnost?

    Jsme rádi, že naše publikum není generačně omezeno, chodí k nám mladí stejně jako starší generace. Návštěvnost se pohybuje kolem 85 %. Celkově veškeré produkce Studia Hrdinů v roce 2015 navštívilo přes 10 000 diváků.


    Komentáře k článku: Studio Hrdinů

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,