Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Stavovskému je dvacet

    V sobotu 5. listopadu si ve Stavovském divadle připomeneme dvacet let od jeho znovuotevření po rozsáhlé rekonstrukci. Od rána budou probíhat komentované prohlídky. V 15:00 slavnostní vernisáží zahájíme v Mozartově salonku výstavu fotografií Vratislava Herouta a kreseb Jaroslava Svobody, které rekonstrukční práce (1983–1991) dokumentují.

    Vedle stavebních, technických, památkářských a dalších problémů jsme velmi zápasili s prostorem, vzpomíná Bedřich Gregorini, který na osmiletou rekonstrukci za ND dohlížel. Do budovy staré více než 200 let bylo třeba nacpat vše, co vyžaduje současnost: jiný komfort prostředí, požární předpisy, požadavky na nové technologie apod. Začalo se obrovskou jámou na Ovocném trhu, která se stala základnou pro stavbaře a v současnosti slouží jako sklad  dekorací. Nákladní auta do budovy divadla jednou stranou vjížděla, druhou vyjížděla. Za tři roky jsme se dostali do hloubky devíti metrů pod přízemím.

    V rámci rekonstrukce byla prováděna injektáž, která jedenáctimetrovými trubkami zajistila stabilitu budovy. Vystavené fotografie a kresby dokumentují například restaurátorské práce v hledišti. Je běžné dokumentovat stavbu fotograficky, naši rekonstrukci ale zaznamenal i Jaroslav Svoboda perokresbou, upozorňuje kurátorka výstavy Petra Straková. Obrázky zachycují hrubý skelet budovy. Fotografie Vratislava Herouta pak mapují jednotlivé fáze stavebních prací. Výstava bude v Mozartově salonku ve Stavovském divadle přístupná před začátkem každého představení až do konce kalendářního roku. Rekonstrukce v osmdesátých letech byla první zásadní rekonstrukcí Stavovského divadla od jeho otevření v roce 1783. Důvodem rekonstrukce byl havarijní stav elektrických rozvodů, topení a některých nosných konstrukcí. Stavebníci se ale zaměřili i na interiér. Památkáři trvali na návratu k lóžovému uspořádání. Hledaly se bar vy a materiály, které nejvíce odpovídaly původnímu stavu. Jeviště kleslo o padesát centimetrů, zkvalitnila se akustika a zlepšila se viditelnost z přízemí. Do divadla byla instalována točna na olejových polštářích, vypočítává další klady rekonstrukce Bedřich Gregorini. Ke Stavovskému divadlu byla tunelem připojena sousední budova – Palác Kolowrat, kde vznikl na půdě komorní divadelní prostor.

    Nová doba přinesla i jiné jméno divadelní budově. Po mnoha diskusích byl přijat původní název Stavovské divadlo, který se cizincům těžko vysvětluje. Nevědí, co byly české stavy v době hraběte Nostice, který divadlo za své prostředky a proti vůli pánů ze sousedící univerzity nechal na Ovocném trhu postavit pod heslem Vlasti a múzám. Pro nás však novým názvem nevzniklo nic nového. Celou dobu to pro nás byl „Stavák“ a věříme, že jím zůstane, dodává Bedřich Gregorini závěrem.

    Tomáš Staněk, Národní divadlo (pro i-DN zpracoval hul)

    • Autor:
    • Publikováno: 4. listopadu 2011

    Komentáře k článku: Stavovskému je dvacet

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,