Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Příloha

    Standa

    Stanislav Moša je pro mě Schikanederem naší doby. Je to pravý principál, který divadlem dýchá od dílen přes šatny až po poslední praktikábl muzikálově-činoherního kolosu. Znám ho od konce 80. let, dlouho jsme byli blízkými sousedy a společně jsme také venčili. To jsem ještě psával hudby pro staré Divadlo bratří Mrštíků, do jehož klubu se houfně stahovala brněnská divadelní společnost od avantgardy až po starý poctivý plyš, pamatující mnohdy ještě doby kočovných společností. A vše se to zde dojemně mísilo a odtud se šířily i skvostné divadelní drby.

    Stanislav byl a je ředitelem, který odpovídá paragrafu z někdejších vševojskových předpisů, že hlavní povinností velitele je předvídat katastrofy. Takový byl i jeho zvěčnělý předchůdce Milan Pásek, výborný režisér a stratég divadla. Váleli jsme se smíchy po zemi, když nám tehdy velký bard od Mrštíků Stanislav Zindulka líčil, jak Pásek obezřetně v předvečer svátku pracujících kontroloval stav bojového nasazení, mávátek, transparentů a seznamy vlajkonošů spolu s vrátným, který byl insitním veršotepcem. Uspokojen stavem příprav chystal se k odchodu, když ho vrátný požádal o dovolení opustit v následujícím slavnostním dni na pár minut vrátnici: Ano, ale zamknout! A pak se v Páskovi probudil velitel a zjistil, že si vrátný hodlá odskočit k hlavní tribuně a dát si podepsat od partajního tajemníka Hermana výtisk románu U snědeného krámu. Nééééé!, zařval prý tehdy Milan Pásek. Ten nikdy nic nenapsal. Nikam nepůjdete!

    Ano, povinností velitele je předvídat katastrofy. A také musí zajistit, aby neplatil Nestroyův bonmot o tom, že největší divadlo ve svém divadle neviděl na jevišti, ale někde mezi šatnou a chodbou. Stanislav stvořil, udržuje a stmeluje muzikálové a činoherní divadlo, jaké široko daleko není. Děkuji mu za jeho výbornou schopnost nacházet a podněcovat k výkonům všeho druhu na divadle, za jeho velkodušnost, pevnost koncepcí a přitom pružnost a dynamičnost. Vděčím Schikanederovi naší doby za mnoho inscenací a za velké a krásné příležitosti.


    Komentáře k článku: Standa

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,