Divadelní noviny Aktuální vydání 9/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

9/2024

ročník 33
30. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Stálá divadelní scéna Klatovy

    V Klatovech se Thálie usadila již v 18. století, o divadelní produkce se tehdy starala místní jezuitská škola. Po zrušení řádu objekt v 19. století využívali klatovští ochotníci, nicméně městem se šířila idea, aby byl postaven zcela nový kulturní stánek. Realizovat se ji podařilo až po první světové válce. Secesní stavbu na místě vyhořelých masných krámů nedaleko hlavního náměstí navrhl architekt Hanuš Hladík a slavnostně byla otevřena 18. září 1920. Sloužila nejenom jako divadlo, ale také jako sídlo místního pěveckého spolku nebo biograf.

    V roce 1956 krajský národní výbor v budově zřídil profesionální Západočeské zájezdové divadlo, ve kterém působily pozdější herecké hvězdy jako například Alois Švehlík nebo Pavel Landovský. Soubor byl rozpuštěn v roce 1963 a od té doby, již pod názvem Stálá divadelní scéna Klatovy, je objekt stagionou. Vedle zájezdových společností v divadle působí místní ochotnický soubor Za oponou. Chloubou jeviště jsou varhany, které se zhruba dvakrát do roka rozeznějí v rámci koncertů vážné hudby.

    První rozsáhlou rekonstrukcí objekt prošel v letech 1968–1970. Vyměnila se sedadla v hledišti, opravila jevištní technika a rozšířil prostor pro nakládání kulis. Odstraněny však také byly secesní štukové prvky na fasádě. V osmdesátých letech došlo k opravě foyer divadla, které bylo vyzdobeno reliéfy Jaroslava Rejthara. V roce 2015 se znovu vyměňovala sedadla v hledišti, přičemž došlo ke snížení kapacity na současných 398 míst, renovovala se zastaralá elektroinstalace a vzduchotechnika. Vedení města Klatovy v současnosti chystá velkou revitalizaci Divadelní ulice, v jejímž rámci by budova divadla měla být zateplena.

    Do měsíce máme v průměru okolo dvaceti akcí. Když tady máme nějaké představení, tak s ním druhý den jedeme do Sušice a třetí den do Horažďovic. Fungujeme tam jako pořadatel, což znamená, že vybereme peníze, pomůžeme se stavbou scény, staráme se o herce, ale nejsme majitelé prostor, říká technik Miroslav Ježek.

    Vedle velké scény se k uměleckým produkcím využívá i tzv. Divadelní klub s kapacitou 48 míst.

    Stálá divadelní scéna Klatovy FOTO ELIŠKA FUXOVÁ

    Vstupní foyer FOTO ELIŠKA FUXOVÁ

    Divadelní sál FOTO ELIŠKA FUXOVÁ

    Herecká šatna FOTO ELIŠKA FUXOVÁ

    Technická dílna FOTO ELIŠKA FUXOVÁ


    Komentáře k článku: Stálá divadelní scéna Klatovy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,