Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Společenské centrum UFFO, Trutnov

    Název tohoto domu vpravdě odpovídá jeho podobě. Jako by v podkrkonošském městě Trutnově, divadelně proslaveném především Havlovou Audiencí, přistáli Marťani – obrovská prosklená budova, před ní se prochází smečka šelem od sochaře Michala Gabriela a uvnitř se – vedle tradičního provozu regionálních „kulturáků“ s velmi dobrým dramaturgickým výběrem hostujících divadel z Prahy, Brna, Ostravy, Hradce Králové – dějí občas zázraky. Vystupují zde různá novocirkusová uskupení, konají se rezidenční pobyty nezávislých souborů a především se v červnu každoročně koná festival nového cirkusu Cirk-UFF.

    Jako by v podkrkonošském městě Trutnově přistáli Marťani...  FOTO MILOŠ ŠÁLEK

    Jako by v podkrkonošském městě Trutnově přistáli Marťani… FOTO MILOŠ ŠÁLEK

    Idea postavit v Trutnově divadlo trvala snad již od padesátých let, kdy vyhořelo divadlo na Nivách. Od té doby sloužil jako divadelní sál Národní dům, což bylo de facto provizorium. Starosta Ivan Adamec musel novou budovu doslova vyboxovat. Výběrová komise se rozhodla pro variantu polyfunkčního prostoru. Autorem architektonického návrhu byl Radek Vopalecký, zmiňovanou polyfunkčnost, a tedy návrh scénického prostoru, měl na svědomí scénograf Miroslav Melena, jehož rukopis nese mimo jiné pražské Divadlo Archa. Uffo má pět základních variant uspořádání – divadlo, koncert (k sezení/stání), aréna, ples, kongres. Výsledná stavba je architekty vysoce ceněná a získala tituly (mimo jiné) Stavba roku ČR 2011 a TOP INVEST 2011. Stála 480 milionů Kč, necelých 40 % šlo z fondů EU. Slavnostně byla otevřena o víkendu 24.–25. září 2010 vernisáží výprav bratří Formanů, vystoupeními Jaroslava Duška, souborů Studia dell’arte z Českých Budějovic a pražských Buchet a loutek, francouzsko-českého souboru nového cirkusu Décalages, koncertem Miro Žbirky a Prodanou nevěstou pražské Ypsilonky. Budovu – spolu s Národním domem a kinem Vesmír – provozuje Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas (SCT), jež je příspěvkovou organizací města Trutnova. Ředitelem Offa je od začátku provozu – původem Pražák – Libor Kasík.

    Libor Kasík

    Rozhovor s ředitelem Liborem Kasíkem

    UFFO je dost speciální název. Mohl byste jej osvětlit?

    O názvu jsem přemýšlel asi pět měsíců, tedy od svého nástupu do funkce v prosinci 2009 až někdy do dubna 2010, což bylo zhruba půl roku před otevřením. Chtěl jsem, aby název měl vztah k Trutnovu, aby byl zároveň dobře zapamatovatelný a aby byl ideálně trošku vtipný či dvojsmyslný. A když mi lidé z marketingové agentury, s níž spolupracujeme, ukázali papír s nápisem Uffo, začal jsem se nahlas smát a věděl jsem, že to je přesně ono. Uffo Horn byl totiž trutnovský literát a politik z 19. století, což samozřejmě Trutnováci vědí. No, a ti, kteří k nám přijedou z okolí, Prahy či zahraničí, se samozřejmě ptají. A právě i díky té jednoduchosti a dvojsmyslnosti si název pamatují. Takže platí nomen omen, jsme prostě Uffo.

    Budova je velmi modernistická, až je to do „očí bijící“. Proč jste se rozhodli pro tak exkluzivní dům?

    Zásadní je, že je to budova multi- či spíše polyfunkční. U zrodu idejí jsem nebyl, o tom, co se v Trutnově chystá, jsem se dozvěděl z médií, a proto se přihlásil do konkurzu na ředitele. Ale vím, že město skutečně vážně hledalo optimální variantu, jak má nové divadlo vypadat. Jeho zástupci jezdili po republice a ve finále se nechali inspirovat pražskou Archou a českobudějovickou Bazilikou, která už, bohužel, neslouží svému původnímu účelu. V obou těchto divadelních prostorech má – v dobrém slova smyslu – prsty scénograf a divadelní architekt Miroslav Melena, který je autorem také naší scény a věcí s ní souvisejících. A právě i díky tomu, jak je scénický prostor Uffa koncipován, se tady výborně daří novým formám divadla, například novému cirkusu, pro nějž je Uffo vlastně úplně ideální, především vzhledem k otevřenému prostoru, výšce či možnostem riggingu.

    Jaké byly – či jsou – ohlasy Trutnovských na podobu budovy?

    Jak si dovedete představit, jako na každou novou a výraznou věc byly reakce rozporuplné. Mnoho lidí bylo nadšených, pro další to bylo moc velké, moc malé, moc skleněné… Jsem ale přesvědčen, že Uffo do Trutnova zapadlo jako málokterá stavba. A myslím, že je Trutnováci mají rádi a vzali ji za svou.

    Jaká je dramaturgie Uffa?

    Začnu trošku ze široka. Pokud si klademe otázku, proč je vlastně kultura v českém a evropském prostředí dotována, můžeme dojít v různých případech k různým odpovědím. Samozřejmě se zcela právem hovoří o ekonomických multiplikačních efektech, jistě je dobré zmínit i potřebu podpory vlastní tvorby čili onen imanentní rozměr umění. V Trutnově jsem si ale zcela jasně uvědomil a přímo osahal ještě další důvod, který je ve velkoměstě poněkud skryt. Lidé se potřebují setkávat s novými podněty. Je to pro nás životadárné a zásadní. Pokud dramaturgie otvírá lidem okénka do prostor, kam se sami běžně nemají šanci dostat, má to v menším městě velmi hmatatelné konsekvence a výsledky. U leckterého představení (či třeba výstavy) lidé hodně diskutují. Někdy se i pohádají, nebo nám vynadají. Já jsem tomu ale rád, snažím se s nimi mluvit, nebo aspoň tu diskusi moderovat. Ať už osobně, na sociálních sítích, či v médiích. Už jenom posun v tom, že vám někdo místo to je hnus řekne není to můj šálek kávy, je posun zásadní, ale zaplať pánbůh nikoli jediný. Nové zážitky skrze formu a proces jejich hodnocení nás dělají tolerantnějšími a naopak rozpouštějí předsudky. Může to znít jako fráze, ale právě z těch drobných „předsudečků“ rostou velké společenské konflikty. Takže právě toto vědomí je jedním z pilířů naší dramaturgie.

    Co to v praxi znamená?

    Především divadlo mnoha žánrů a forem včetně tance a nového cirkusu. Ale těch dramaturgických okruhů je více. Pokud se ale budu držet divadla, tak máme čtyři předplatitelské řady, z nichž dvě jsou zaměřeny na činoherní divadlo – snažíme se vybrat vždy to nejlepší, co se v českých divadelních luzích a hájích v dané sezoně objeví, jedna na divadlo hudební a pak „divadelní delikatesy“, v nichž představujeme právě to, co bych nazval divadlem novým, což je oblast mému srdci nejbližší.

    Jaká je návštěvnost?

    Předplatné šlo od roku 2010 sice trošku dolů, ale více než plně to vynahrazuje volný prodej. Lze říci, že na většinu představení chodí především lidé z Trutnova a okolí, ale na Cirk-UFF registrujeme návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí.

    Jak jste financováni?

    Jsme příspěvkovou organizací města Trutnova, přičemž pod nás spadají ještě další dva objekty – Kino Vesmír a Národní dům, který dřív fungoval právě jako divadlo. Příspěvek města činí zhruba 16‚5 milionu, což je necelých 50 % našeho rozpočtu. Mandatorní výdaje jsou kolem dvaceti milionů čili, jinak řečeno, na mzdy, energie a některé další „nutnosti“ si musíme něco vydělat. Mezi další zdroje především patří tržby z představení, výnosy z pronájmů a partnerské nebo – chcete-li – sponzorské peníze.

    Jak vidíte budoucnost Uffa?

    Pokud bude i nadále místem, ve kterém se budou dobře cítit diváci i umělci, a to i přes veškeré špeky, které na ně někdy uchystáme, pak bude jeho budoucnost světlá.


    Komentáře k článku: Společenské centrum UFFO, Trutnov

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,