Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Sny

    Těžká strava před spaním zapíjená těžším pitím přivodí těžký sny. Lehká strava nebo hladovka to umí taky – takže je to jedno. Po zavináči s rumem se dějí divy.

    Nejobtížnější bývají výčitky předků, maminek, ale i potomků. Těžko se ve snech odhánějí, ale dá se naučit, jak přehodit výhybku a dát tam jinej film… to už surrealisti popsali skoro dokonale.

    Ve skutečnosti nebo v tzv. bdění je furt možný dostat se do snění za vědomí. Skutečnost to neruší – je to tedy skoro schíza, ale dá se to přežít. Většinou si toho okolí ani nevšimne. Mají – ti kolem – dojem, že jste se třeba omylem zamyslel. Nevykecat. Nepřiznat se.

    Pěstování snů není jednoduchá záliba. Není to věda, je to jen pozorování měsíce z druhý strany, když tedy svítí a vás by zrovna zajímalo to odvrácený. To je špatný přirovnání. Najděte si lepší.

    Obtížný bývá sny zachovávat – pěstovat v místě – třeba v posteli s někým druhým. Samota je ideální.

    Pokud ale, třeba v manželství nebo v milostným vztahu, jste úplně vedle sebe, tak jsou zase jiný možnosti.

    Třeba máte úplně blbej sen, samá nepříjemnost, výčitek jak naseto… Víte co? Hoďte to nežádoucí na toho vedle a ráno se ho zeptejte, hned po probuzení: Neměla jsi, lásko, náhodou v noci průsery s úřadama? A milá říká: Dyť já mám všechno v cajku, co se to, kurva, děje… A vy se přiznáte: Přihrál jsem ti kus blbýho snu a tys to chytla.

    Můžete už po ránu dostat na budku nebo je s ranním číslem utrum.

    Zkoumání snů je risk.

    Ve skutečnosti se to může stát podobně. Sen vám nikdo nevyloží tak dobře jako vy sám sobě… přece ale nemusíme všechno pochopit. Prorockejch snů je málo a jde o to, nějak je rozeznat. Zvířata by o tom mohla vyprávět. O blížících se katastrofách věděla… lidi si jen mysleli, že jim špatně vytrávilo nebo že maj červy v řiti.

    Pokud ráno máte nutkání – nebo úplnej přetlak – někomu sen sdělit, uvědomte si, že většina snů se děje od konce k začátku. Nejdřív je mrtvola a teprve pak se vyjede na výlet.

    Abyste to mohli vyložit, začněte tím, jak jste ráno vyjížděli v pohodě, a ne tím, že teď ležíte v márnici.

    To by pak šlo tak daleko, že se člověk v hrobě narodil…

    Sen, který jsem…

    P. S. Doporučená literatura a zdroje: vídeňskej Freud, pak Jung, náš L. Klíma, surrealisti, alkoholici… a taky přírodní národy bez TV a sociálních sítí, pokud ještě jsou – ty národy.


    Komentáře k článku: Sny

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,