Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Slavilo i divadelní Brno

    Ani brněnská divadelní subkultura přirozeně nezůstala lhostejná ke stoletému výročí československé státnosti. Připravila několik speciálních akcí, jež toto jubileum adekvátním způsobem připomněly. Z nich se svou striktní uměleckou povahou vymykalo dvojí uvedení Havlovy historické meditace o pěti dějstvíchtra to spustíme, kterou v říjnu nejprve uvedlo Divadlo na Orlí jako druhou premiéru absolventského ročníku ateliéru muzikálového herectví a následně coby jednorázovou exkluzivitu i Dům umění města Brna, který se pro jediný večer stal útočištěm Cirkusu Havel Vladimíra Morávka.

    Exkluzivní jednorázové uvedení Morávkovy verze Zítra to spustíme se odehrálo 27. 10. 2018 v Domě umění města Brna FOTO PETR OMELKA

    Studijní exkurs do dob minulých

    Inscenace Zítra to spustíme režiséra a pedagoga Iva Krobota, jenž si na Orlí přizval své „bratry v triku“, renomovaného výtvarníka Rostislava Pospíšila a bigbeatového čaroděje Zdeňka Kluku, nezapře řadu styčných bodů s loňskou Komedií o umučení. Mezi pozitivní aspekty ambiciózní produkce i tentokrát patří tvůrčí sebejistota precizně sehraného týmu a nesporná pevnost režijně-pedagogického vedení. K těm sporným pak řadím evidentní inklinaci jevištní poetiky k formám, jejichž zlaté časy již minuly: inscenace Zítra to spustíme je neskrývanou poctou malým divadlům (nejen) šedesátých let. Jistou konzervativnost jediného kusu lze však v kontextu dramaturgického plánu, který jednoznačně směřuje k divadelní nadčasovosti, bez problému tolerovat jako trenažér řemesla i poučný výlet do divadelní historie.

    Krobotova komplexní režijní vize v začátku zdařile pracuje s publicisticko-populárním klišé. Představení otevírá autentická video anketa, v níž studenti prvního ročníku přesvědčivě demonstrují své (ne)znalosti zásadních dobových souvislostí vzniku republiky. Brána času se po video prologu pomalu otevírá a v přízračné atmosféře, jež se blíží žánru mysteriózní sci-fi, diváka pohltí poetika divadelní revue. Sborové choreografie Davida Strnada a Ladislavy Košíkové velmi dobře balancují na hraně opulentních sošných postojů a vtipně hyperbolizovaných společenských tanců, sokolských sestav a dalších kolektivních dobových „sportů“, ovšem vyjádří i postupně eskalující revoltu.

    Hudební dramaturgie Zdeňka Kluky má široký rozptyl. Zahrnuje dlouhou řadu populárních songů od šlágrů devatenáctého století přes tvorbu legendárních dvojic V + W či S + Š nebo Karla Kryla až k (v Brně nezbytnému) Jiřímu Bulisovi. Chyběla snad jen připomínka let devadesátých a nultých, kromě pokusu o rap, který byl jedním z nejslabších momentů inscenace. Výhradu mám rovněž k uniformnímu kostýmování chóru – evokuje totiž vězeňské mundúry a tím divákovi podsouvá řadu nežádoucích konotací, které odvádějí pozornost od ústředního děje.

    Pěveckému nasazení a hereckým schopnostem sólistek a sólistů (Tamara Dikyová, Kristína Oríšková, Kristína Jurková a Kristína Kubačková, František Herz, Jan Ludva, Dušan Kraus a Daniel Mišák) naopak nehodlám vytýkat vůbec nic. Jako kolektiv působí naprosto kompaktně a jsou si jistí v pohybu i intonaci. Bez větších problémů se úspěšně vyrovnali se zásadními úskalími, jako byla mnohonásobná transformace do nejrůznějších charakterů, řada momentů připomínajících dějepisnou přednášku i vcelku zbytné, byť vkusně provedené pokusy o groteskní nadsázku (Čvančara!). I díky okouzlující kreativitě hereckého osmera se Krobotovi daří vytvořit přesvědčivou paralelu mezi osudy manželů Rašínových a Havlových a zdůraznit rozhodující roli žen v životě obou proslulých mužů. Gratuluji a vyzývám povolané šéfy umělecké: rvěte se o ně!

    K oslavám významného výročí České republiky se 28. října připojilo také divadlo Buchty a loutky s loutkovým speciálem ke 100. výročí založení našeho státu mínus Slovensko Ať žije naše Česká republika!. Textový základ tvořilo několik her pro loutková divadla a učitele mateřských škol z třicátých let minulého století, ze stejného období pocházelo také původní loutkové divadlo, ve kterém se hrálo. Hlavní hrdinové, dráteník Dratvička a Kašpárek, se v den oslav nástupu prezidenta Masaryka vydávají na cestu do budoucnosti, na níž potkávají prezidenty Gottwalda, Háchu, Klause, Havla a Zemana. K českým dějinám se tvůrci postavili s humorem, nadhledem, někdy dokonce velmi kriticky a ironicky. Nakonec se diváci dočkali i zabijačky FOTO HELENA JANKŮ

    Dvojí havlovská resuscitace

    Krobotovu inscenaci čeká osud standardně uváděné produkce, na rozdíl od Morávkova Cirkusu Havel, v jehož případě šlo o projekt jednoho mimořádného večera. Základem přitom byla hned dvojí resuscitace. Hru Zítra to spustíme napsal Havel přímo na objednávku Divadla na provázku a měla premiéru 21. října 1988 coby ústřední část prvního vydání scénického časopisu Rozrazil. Morávek vzkřísil také scénickou črtu, jež vznikla v roce 2016 už v jeho režii jako součást připomínky nedožitých osmdesátin Václava Havla. Jelikož se slavnostní uvedení odehrálo za přítomnosti řady spřízněných duší z Husy na provázku, lze jedinečnou produkci s jistou nadsázkou chápat jako neoficiální epilog oslav nedávného provázkovského jubilea.

    Večer, jemuž předcházel speciální díl debatního cyklu Kabinet Havel na téma odcházení (konal se mimochodem v restauraci L’Eau Vive – Živá voda), se nesl v příjemně punkové, až guerillové atmosféře. Přispěly k tomu i temperamentní výkony Ivany Hloužkové a Vladimíra Hausera v rolích ústředního manželského páru nebo Gabriely Vermelho coby věštící kněžny Libuše. Zaujali také zástupci nejmladší herecké generace Martin Sova a Petra Schovánková, která teprve nedávno absolvovala JAMU. Večer se neobešel bez řady typických ornamentů Morávkovy režijní tvorby, jako jsou nezbytná přítomnost dětského herce, zpívané pasáže či inklinace k výtvarné přebujelosti. Přitom stačilo pouhé jedno uvedení, aby se jasně prokázalo, že Brno Morávkově nespoutané kreativitě i po letech sluší a pozorně jí naslouchá, a to nejen v tradičních teritoriích.

    Divadlo na Orlí, Brno – Václav Havel: Zítra to spustíme (historická meditace o pěti dějstvích). Režie Ivo Krobot, výprava Rostislav Pospíšil, hudba Zdeněk Kluka, hudební spolupráce Dada Klementová, Daniel Rymeš, pohybová spolupráce David Strnad, Ladislava Košíková. Hrají studenti 4. a 1. ročníku muzikálového herectví a 1. ročníku činoherního herectví Divadelní fakulty JAMU. Premiéra 18. října 2018.

    Všehoschopní, Všichni za jeden provázek z.s., Dům umění města Brna – Cirkus Havel: Zítra to spustíme. Režie Vladimír Morávek, dramaturgie Lucie Němečková, Petr Oslzlý. Uvedeno 27. října 2018 v Domě umění města Brna.

    Interaktivní videomapping s názvem Národ opět sobě, volejte 150! Autorem kreativního návrhu je Petr Forman FOTO NÁRODNÍ DIVADLO


    Komentáře k článku: Slavilo i divadelní Brno

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,