Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Upsat se peklu

    V ostravském Absintovém klubu Les se nikdy neholdovalo jen oblíbenému francouzskému destilátu, ale své místo si zde – vedle literárních čtení, koncertů a vernisáží – vydobylo také divadlo. Nejnovější scénický počin, undergroundový muzikál s poněkud rozvláčným názvem Slávek Novák aneb Příběh opravdového herce, který se opravdu stal napsal dvorní autor Lesa, ostravský dramatik Tomáš Vůjtek. Ten se ve své tvorbě často obrací k problematickým a traumatickým obdobím, tématům či postavám českých dějin 20. století. Svou pozornost nyní soustředil na velmi sporný životní příběh herce Vítězslava Vejražky, jehož fyzická podoba s principálem klubu Les a hercem Přemyslem Burešem Vůjtka inspirovala. Na zmíněnou podobnost ho ovšem upozornil ostravský muzikant Jan Gajdica, který se nakonec také stal spoluautorem inscenace, složil k ní hudbu a se svým Lesním orchestrem v ní účinkuje.

    Přemysl Bureš jako první český pornoherec, který svůj orgán použil ve službě komunistické straně FOTO MONIKA HORSÁKOVÁ

    Tomáš Vůjtek, který je také režisérem inscenace, tentokrát načrtává komorní, nicméně extrémně hořkou anekdotu, která přesně zapadá do prostředí surových sklepních prostor klubu Les s jeho kanalizačními potrubími a protékajícími splašky. Asi by tvůrci jen těžko hledali příhodnější místo pro ztvárnění netradiční životní cesty angažovaného (a později dokonce národního) umělce, který se velmi záhy po únorovém převratu zcela dobrovolně upsal Státní bezpečnosti a díky svému šarmu a vzhledu sváděl a souložením zaznamenávaným tajně na filmový pás kompromitoval ženy, které estébáci chtěli vydírat. Nevyjímaje vlastní tety! Tady se zkrátka dostáváme – v realitě i obrazně – na úplné lidské dno.

    Muzikálově-kabaretní show využívá Gajdicovo různými hudebními žánry a styly poučené aranžmá melodií evokujících dobu padesátých let od budovatelsky laděných písní přes jazz a blues až po tóny klasické hudby. Také díky své rozvolněné formě i střídání verše a prózy pak inscenace bizarní téma jemně odlehčuje a umožňuje divákům udržet si jistý odstup.

    Vůjtkova inscenace záměrně nepracuje s nějakými vynalézavými inscenačními postupy a soustředí se zejména na herecké výkony, skrze které jednotliví představitelé – i díky intimitě komorního prostoru – přenášejí na diváky i morální poselství. S patřičným potěšením si svého „společenského agenta“ – servilního Slávka Nováka – vychutnává herec Přemysl Bureš. Při ztvárnění prvního českého pornoherce, který svůj „orgán“ použil ve službě komunistické straně a jehož filmy se nedostaly k divákům, ale skončily v archivech StB, dokázal Bureš vybalancovat realisticky věrné herectví s nadsázkou. Velmi dobře – jako konečně i ostatní herci – zvládá pěvecká čísla, která trpí snad jen nedostatečným technickým ozvučením sklepních prostor, což ale konečně docela vhodně doplňuje atmosféru morálního rozkladu doby, v níž se příběh odehrává.

    Vojtěch Štěpánek a Kostas Zerdaloglu ztvárňují dvojici estébáků, jejichž výstupy jsou vedeny v duchu promluv absurdních dramat Václava Havla. S dvojrolí svedených žen se pak musela vyrovnat Sabina Muchová, která si do Ostravy odskočila ze Slezského divadla v Opavě. Její Teta se bohužel nese v rovině přílišné parodičnosti, nicméně druhá Slávkova oběť dostává již mnohem větší prostor k proměně a my si můžeme vychutnat, jak umělci postupně podléhá. Profesionály pak na stísněném jevišti doplňují neherci z řad ostravských intelektuálů, z nichž svou nenuceností zaujme zejména Jakub Chrobák jako kameraman instalující ve Slávkově bytě zařízení na snímání intimních scén.

    Tvůrci se ale hlavně nezbavují hořce groteskního nádechu a ve finále jejich titul působí jako varovné připomenutí nesvobodných časů i jako výstraha před podobnými udavači, kteří jsou i dnes pro kariéru schopni obětovat svou čest.

    Absintový klub Les Ostrava Jan Gajdica – Tomáš Vůjtek: Slávek Novák aneb Příběh opravdového herce, který se opravdu stal. Režie Tomáš Vůjtek, hudba Jan Gajdica, scéna a kostýmy Elli Motýlová, choreografie Stanislava Schupplerová, hraje Lesní orchestr Jana Gajdici. Premiéra 8. května 2018.


    Komentáře k článku: Upsat se peklu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,