Vernisáž, Pět tet v Městském divadle v Mladé Boleslavi, režírované Ivo Krobotem.">
Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Setkávání v bytě „s ksichtem“

    Druhou havlovskou inscenací po autorově úmrtí – tou první je Asanace v Divadle Na zábradlí – se stalo uvedení textů Vernisáž, Pět tet v Městském divadle v Mladé Boleslavi, režírované Ivo Krobotem. Vernisáž z roku 1975 byla ostatně prvním opusem, kdy se větší část obyvatelstva, neobeznámená s uměleckou produkcí nového prezidenta, mohla potkat s Václavem Havlem jako dramatikem. Brzy po jeho prvním zvolení do čela státu byla totiž uvedena televizní adaptace této aktovky. Sarkasticky jedovatá „trojčlenka“ prezentuje návštěvu disidenta Bedřicha Vaňka, který přijal práci v pivovaru, u snobských přátel, manželů Michala a Věry, tak nějak fungujících ve stávajících společenských i profesních strukturách. Mohou jezdit „do Švajcu“ a chtějí se, také v důsledku této výhody, pochlubit Bedřichovi bytem „s ksichtem“. Dramatickou miniaturu Pět tet napsal Havel v roce 2010 na přání uměleckého vedení Divadla Husa na provázku (Petr Oslzlý, Vladimír Morávek) a přivádí na jeviště tytéž postavy, ovšem o pětadvacet let starší. Hříčka se odehrává už za „svobodného kapitalismu“, Vaněk není nijak společensky exponován, zatímco Michal má vysokou funkci, Věra však, ověšená šperky, zřetelně bojuje s Alzheimerem. Pakliže bylo ve Vernisáži Bedřichovi přátelským tandemem vyčítáno, že jde hlavou proti zdi a zbytečně se zaplétá na jedné straně s Landovským, na druhé s Kohoutem a podobnými, tentokrát Michal Vaňkovi vyčítá, že se stáhl do ústraní, neukazuje se v televizi a podobně. „Ksicht“ zbohatlického bytu má už pochopitelně modernější i agresivnější rysy, jako chlapík pro všechno v něm „obsluhuje“ jakýsi Béda.

    Roman Teprt (Michal), Petr Halíček (Vaněk) a Petra Nakládalová (Věra) FOTO JAN ČAPEK

    Obávám se, že inscenátoři v boleslavské inscenaci nezvolili k interpretaci Havlovy poetiky nejšťastnější klíč. Technicky zdatní, ve zvolené interpretaci vlastně bezchybní herci (Roman Teprt s Petrou Nakládalovou jako manželé a Petr Halíček v roli Vaňka) prezentují hodně vypjatou stylizaci. Především oba manželé hlasovou a gestickou nadsázku stupňují (také forzírováním a při repeticích hysterickým zrychlováním) obludnost ztvárňovaných figur do té míry, že jsem si kladl otázku, proč by s takovými bytostmi Vaněk vůbec kamarádil? Jistě, jsou to i v autorově pojetí zpovykaní snobové, ale měli by v sobě mít přece jen záblesky „použitelnosti“ pro přátelský kontakt. Vaněk je v této inscenaci až jakoby příliš pobaven jejich trapností, měl by asi být z celé situace víc rozpačitý a posmutnělý. Překvapivě pak zapůsobí některé vysloveně groteskní mizanscény: například když se Michal s Věrou chlubí, jak jim to stále dobře funguje ve sféře sexuální, divoce se na sebe sápou přes Bedřicha, sedícího uprostřed mezi nimi.

    Po přestávce je promítnut rozhovor Jana Nováka s dramatikem (bonus k filmu Občan Havel přikuluje), sám o sobě cenný a zajímavý, v celku inscenace působící však dost disparátně. Po něm teprve před zraky publika začnou kulisáci přestavovat byt „s ksichtem“ na modernější variantu, snad aby naskočily další minuty, vždyť Pět tet je jenom kratičká anekdota. Herectví tří protagonistů zůstává v obdobných intencích jako před přestávkou, pár vět, které však pronese „poskok“ Béda, ztvárněný muzikantem Luborem Šonkou, působí nesmírně osvěživě, prosvítá z nich náhle i to, že Havlovy hry jsou plné originálního humoru. Využití tohoto „nehereckého“ podání by nepochybně fungovalo účinněji – i na opulentně rozmáchlé scéně podle návrhu výtvarníka Václava Špaleho – než předváděné řemeslo vypjaté stylizace.

    Městské divadlo Mladá Boleslav –
    Václav Havel: Vernisáž / Pět tet. Režie Ivo Krobot, kostýmy Alice Nováková-Lašková, hudba Lubor Šonka, dramaturgie Petr Oslzlý. Premiéra 10. února 2012.

    • Autor:
    • Publikováno: 5. března 2012

    Komentáře k článku: Setkávání v bytě „s ksichtem“

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,