Sergova pomalost

Zdlouhavý, melancholický, záměrně „nedivadelní“ (myšleno ve významu málo efektní) je projekt Sergův efekt režiséra a výtvarníka Philippa Quesna a herce Gaëtana Vourc’ha. Na Mezinárodním festivalu Divadlo vyvolal mezi diváky bouřlivou debatu, jedna část publika ho stroze odmítla, druhá euforicky přijala. Vysvětlení je jednoduché – inscenace tematizuje umění (tedy je pro mnohé „o ničem“), a navíc tak činí rozvláčně, nestrojeně a téměř podprahově.

Sergův efekt – strašlivá nuda, či geniální zkouška trpělivosti? FOTO JAROSLAV PROKOP

Serge je prototypem „úplně normálního člověka“. Šest dní v týdnu koná činnosti, které jsou stále stejné (a je provokující/nudné se několik nekončících minut dívat na Serge, který se dívá na televizi). Neděle je však vyhrazena svátku, svátku divadla a setkávání. Pro potěšení svých přátel vymýšlí kratičké performance. Ale i ony jsou banální. Propriety, jako jsou autíčka na dálkové ovládání, prskavky, svítící tyčinky, lasery, nevytváří jen scénu a efekty, ony jsou hlavními „herci“. Vědom si své malosti, bezvýznamnost svých kusů Serge povyšuje na „umění“ pouštěním hudebního doprovodu – od Cage po Wagnera. A pak nastává podstatný moment – přijetí a hodnocení. Bylo nám řečeno, že Serge vytvořil „umělecké dílo“, můžeme pochybovat o tom, zda je vydařené, ale nepochybujeme o tezi samotné. A hodnocení? To už je jen další políček do tváře publika, přátelé se o těchto ptákovinách a koninách vyjadřují obdivně a zasvěceně. My – praví diváci – však víme, že si takto hrají děti v mateřské škole. A po skončení Sergova efektu budeme muset zasvěceně rozhodnout, zda to byla velká legrace, nuda, provokace, nebo podstatné zamyšlení nad „významem a přínosem umění“.

Trpělivost publika je však vystavena ještě jedné zatěžkávací zkoušce. Ostych, záměrná strohost až naivní projevy, hrané „mimoňství“ a nedokonalá čeština Serge-Gaëtana stojí v opozici k nezáměrnému ostychu, nehrané naivitě a poměrně slušné češtině Sergových přátel – místních neherců. Divák si při sledování tohoto představení-experimentu musí tříbit svá kritéria a dobrat se toho, zda pozoruje herce-neherce-amatérské herce… Nebo prostě hranici opravdového a umělého nepozná a šmahem o Sergovu efektu prohlásí, že všichni hráli mizerně!

Hodnocení: 4,5

Viz také recenze Ivana Žáčka Sergův efekt, divadelně zcela neefektivní, hodnocení 1,5

Vivarium Studio, Théâtre Nanterre-Amandiers, Paříž – Philippe Quesne: Sergův efekt. Režie, výprava Philippe Quesne. Premiéra 6. listopadu 2007.