Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Ruští klasikové na Ovocném trhu (Vláda tmy)

    Začátkem října hostovalo ve Stavovském divadle proslulé Velké dramatické divadlo G. A. Tovstonogova z Petrohradu se dvěma inscenacemi, přinášíme k nim postřehy kritiků tohoto listu.

    Tovstonogovci v Praze představili i naturalistickou hru Lva Nikolajeviče Tolstého (jeden z jeho dvou dramatických opusů) Vláda tmy, taktéž v režii svého uměleckého šéfa Temura Čcheidzeho. Drobnokresebné mistrovství petrohradských herců ovšem vinou víc než konzervativní režie nedosáhlo přes rampu. Mizanscény dnes u nás už nevídané popisnosti (od pečlivě vyvedených láptí, rubášek i různých variant ženských šátků po zcela konkrétní a věru neurychlené pojídání brambor a kyselého zelí) mohly sice přenést diváka do jiného rytmu vnímání, než jaké poskytuje rozjívená klipová „kultura“, důslednost tohoto postupu však byla až drtivá. Při „ranním“ dějství bylo průběžně slyšet kokrhání kohoutů, při tom „zimním“ pro změnu vytí vlků. Některé dialogy – zvláště v úvodní téměř hodinové expozici – se blížily žánru rozhlasové hry, aktéři se při rozhovorech dlouho téměř nepohnuli, svícení nevykazovalo pražádnou dynamiku. Myslím, že jsem porozuměl režijnímu záměru, nechat napětí pomalu doutnat: zhruba od poloviny představení tempo i dramatické situace akcelerovaly, drastická vražda nemluvněte měla už svoje „grády“, byla však na druhou stranu neustálým pobíháním po diagonále od horizontu k hrobečku (propadlo) nekonečná. Také se domnívám, že představiteli naturálně samčího Mikity (Dmitrij Bykovkij), který se po všech svých hříšných činech včetně podílu na zmiňované vraždě vlastního nemanželského dítěte kaje, chybělo charisma, jímž by elektrizoval spoluhráče a přesvědčil publikum o uhrančivosti postavy pro několik žen v tomto temně fatálním příběhu. Protagonista hrát nepochybně umí, ale jde o mistrovství spíš technického rázu.

    Po představení mě překvapil zvláštní potleskový fenomén, nazval bych ho vlažné „standing“: publikum sice okamžitě vstalo, ale potlesk vydal jen na tři „opony“.

    • Autor:
    • Publikováno: 28. října 2010

    Komentáře k článku: Ruští klasikové na Ovocném trhu (Vláda tmy)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,