Divadelní noviny Aktuální vydání 1/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

1/2025

ročník 34
28. 1. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Rozhovor Zprávy

ROZHOVOR: Národní divadlo bude mít nového generálního ředitele Martina Glasera

Martin Glaser, který byl právě inaugurován do funkce generálního ředitele Národního divadla, se své funkce ujme za tři roky. Stávající ředitel a režisér Národního divadla Brno vzešel z otevřeného výběrového řízení, které vyhlásil zřizovatel první scény Ministerstvo kultury ČR. Glaser plánuje zrealizovat transformaci ND podle nového zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, a kromě jiného chce nově pojmenovat postavení Laterny magiky v celém organismu divadla.

Do funkce ředitele Národního divadla nastoupíte za tři roky. Je to v Česku poprvé, kdy se uplatnila v zahraničí běžná praxe vybírat ředitele s velkým předstihem. V čem vám tento čas pomůže?

Z pohledu české kulturní politiky je to revoluční krok! A velmi si vážím odvahy pana ministra Baxy takové rozhodnutí udělat. Věřím, že to přispěje ke kultivaci prostředí naší kulturní scény a nastaví se nové standardy. Dosud tomu bývalo spíše naopak – po nepromyšleném odvolání ředitelů zůstávaly velké instituce dlouhé měsíce bez kapitánů a nové vedení nastupovalo do rozjetého vlaku. Takhle se mohu důkladně seznámit s fungováním ND ještě před svým nástupem. Jsem si jistý, že se stávajícím generálním ředitelem Janem Burianem najdeme shodu ve strategických rozhodnutích. Budeme mít dost času připravit dramaturgický plán na sezonu 2028/2029, takže od prvního dne nástupu do funkce by se měl začít realizovat umělecký program podle představ nového týmu. A to by jinak nebylo možné vzhledem k předstihu, v jakém se v ND plánuje. Budeme mít i v Brně šanci dokončit náš třetí mandát a čas na hledání mého nástupce a kultivované předání divadla. To je pro mne zásadní, protože mi na NdB nesmírně záleží a byl bych nerad, aby to obrovské úsilí, které jsme do jeho rozvoje v minulých letech vložili, přišlo nazmar.

Jak řešíte fakt, že za tři roky zde může být jiná politická situace?

Až budu za tři a půl roku do Národního divadla nastupovat, tak se příští vláda bude pomalu blížit ke konci svého mandátu. Budu tedy mít čas navázat vazby s příštím vedením Ministerstva kultury. Součástí demokratické politické kultury je i předvídatelnost rozhodnutí státní správy. A já v tomto bodě chci být optimistou! Na post generálního ředitele ND bylo vypsáno transparentní a otevřené výběrové řízení, do kterého se mohl přihlásit každý. Já jsem se o post ucházel na základě přímého oslovení k účasti. Kompetence výběrové komise podle mne může těžko někdo zpochybnit – zasedly v ní špičkové osobnosti z kulturního prostředí i klíčoví zástupci ministerstva coby zřizovatele. Může se stát, že se s příštím ministrem nebo ministryní zcela mineme a rozhodnou se odvolat mne dříve, než se funkce ujmu. Tak je bohužel systém řízení příspěvkových organizací nastaven. A v případě státních příspěvkovek jde, jak víme z minulosti, o rozhodnutí jediné ženy nebo jediného muže. Ale to by byla jen a jen jejich odpovědnost. Zkomplikují život v první řadě sami sobě a hlavně destabilizují jednu z největších institucí naší země.

Martin Glaser. FOTO Marek Olbrzymek

Deklaroval jste, že chcete pokračovat v transformačních procesech stávajícího vedení čili proměnit Národní divadlo v moderní instituci na základě nedávno schválené legislativy o veřejnoprávní instituci v kultuře. Jak budete postupovat?

Mám velkou výhodu, že mne ministr Baxa přizval do poradního týmu, který zákon o VKI připravoval. Takže novou legislativu znám detailně a věnoval jsem i hodně času jejímu prosazování, protože jsem přesvědčen o tom, že přinese do české kultury zásadní rozvojové impulsy. V ND už pracuje skupina, která transformaci promýšlí a připravuje, další tým pracuje v Asociaci profesionálních divadel. O proměně se vážně uvažuje v prvních městech naší země včetně Brna v souvislosti s NdB, takže je nabíledni využít této synergie a vůle k hlubší a systémové transformaci prostředí zřizovaných divadel. S Janem Burianem jsem ve shodě, že proměna ND bude klíčovým krokem, takže počítám s tím, že bych se naplno zapojil do přípravy transformačních dokumentů, a bude-li potřeba, i do politických diskusí. Není důvod ztrácet čas a čekat další tři roky. Pokud bude vše připraveno, může se transformace za rok či za dva klidně reálně rozběhnout.

Operní soubor dnes zahrnuje dva soubory včetně sborů a dva orchestry. Je to pro vás do budoucna udržitelné?

Sloučení Národního divadla se Státní operou bylo politické rozhodnutí, kterému nepředcházela hluboká odborná analýza včetně kvalifikované oponentury ani nebyl připraven sofistikovaný transformační plán včetně dofinancování provozu další operní scény v Národním divadle. Nikdo nemůže čekat, že jeden umělecký ředitel bude reálně schopen umělecky odlišně profilovat dva různé soubory. To není v lidských silách, ani to není potřeba. Je otázka, jestli je pro širokou diváckou obec čitelné rozlišování dvou souborů, ostatně sólisté už dnes pracují přirozeně ve všech budovách. A stejně tak je to nečitelné pro zahraniční partnery. Opera by měla mít stejně jako činohra a balet společnou silnou značku Národního divadla jako zastřešující instituce. A hrát ve všech čtyřech budovách. Je důležité promyslet cestu postupného sbližování a spolupráce obou kolektivních těles. Konkrétní a velkorysý projekt chystá už stávající umělecký ředitel. Možností je více a je důležité poučit se na vyzkoušených modelech v zahraničí. A klást na první místo právo publika na špičkovou produkci a nedávat přednost partikulárním zájmům nebo podléhat neopodstatněným obavám.

Jaké máte plány s Laternou magikou?

Laterna magika byla ustavena jako „výzkumná“ scéna Národního divadla a ve své době byla jedním z nejprogresivnějších divadelních počinů. Po více než šedesáti letech jejího fungování se většina dříve novátorských postupů stala přirozenou součástí divadelní tvorby. Je namístě se ptát, jestli se zakladatelský étos už nevyčerpal. Ta otázka bude mnohem palčivější, až se otevře Nová scéna po generální rekonstrukci, která ji promění v nový divadelní prostor. Tehdy bude muset své působení zde nově definovat i činoherní soubor, který konečně získá adekvátní scénu pro současnou dramatiku ve všech jejích podobách. A je pravděpodobné, že část produkce, která dnes vzniká pod hlavičkou LM, by mohl, měl a uměl připravit právě činoherní soubor. Případně i balet nebo opera. Tím nechci říct, že se má LM zrušit, ale musí se pojmenovat její role v organismu ND.

Jak vidíte směřování Činohry Národního divadla, co podle vás mají být dramaturgické priority první scény a hodláte zachovat repertoárový systém?

Stálé ansámbly a repertoárový systém jsou hodnoty, které patří k divadlu ve středoevropském prostoru. Proto bych o ně chtěl pečovat a vytvářet v ND takové podmínky, aby pro členy všech tří souborů byla práce pro Národní divadlo na prvním místě. Dramaturgie v Národním divadle musí být rozkročená mezi prověřováním klasického repertoáru soudobou inscenační interpretací a vytvářením prostoru pro novou dramatiku. Byl bych rád, kdyby Činohra ND nepřestávala zkoumat možnosti divadla dramatu. Stávající umělecké vedení ještě není ani v poločase své mise. Takže by nebylo fér hodnotit jejich působení. Rád bych se s oběma kolegy setkal během podzimu, až za tím poločasem budou, stejně jako budou mít hotové plány na další sezonu, a bavil se s nimi o tom, jak to dál vidí oni i já.

Můžete oznámit i své personální představy ohledně vedení dalších souborů?

Přesun do Prahy by pro mne byl těžko představitelný bez některých mých nejbližších spolupracovníků. Nemohu s sebou vzít všechny, protože nechci NdB rozložit. Do čela baletu nastoupí Mário Radačovský. Operu bude řídit Jiří Heřman, se kterým přijde dramaturgyně Patricie Částková.

Plánujete založit další festival, nebo se spokojíte s Pražskými křižovatkami?

Divadelních festivalů je v naší zemi více než zdrojů, které jsou potřeba k jejich vyprofilování, aby se staly relevantními hráči v evropském kontextu. Vybudovat respektovaný festival pak trvá roky trpělivé práce. Sice jsem se na festivalech Janáček Brno a Divadelní svět naučil o řízení festivalů hodně, ale zakládat nový velký festival by mi přišlo nezodpovědné vůči celkovému divadelnímu „ekosystému“. Přemýšlíme ale o tom, jak intenzivněji využít genia loci Stavovského divadla a mozartovské tradice, která má mezinárodní přesah, stejně jako roste obliba moderního inscenování barokních oper. Pokud nám z toho přirozeně vyplyne nějaká festivalová podoba, přineseme si pro to z Brna cenné know-how.

Lze přípravu působení v ND skloubit s tak náročnou funkcí, jakou je vedení jiného vícesouborového divadla a dvou prestižních festivalů?

Budeme se muset naučit správně fungovat v úplně nové situaci. Všichni víme, že nás čekají velké změny, a to s sebou nese i řadu emocí spojených s očekáváním, co ony změny přinesou. Ale zároveň máme před sebou ještě tři a půl sezony. V těch se chci naplno věnovat práci pro NdB a dokončit rozjeté projekty včetně přípravy festivalu Janáček Brno 2028, na jehož programu už pracujeme a představíme ho na podzim 2027. Mým úkolem určitě nebude podílet se do konce července 2028 na operativním řízení. A pro mé vzácné kolegy v Brně zase udělám se vší zodpovědností to, že předám NdB v co nejlepším stavu a s maximální otevřeností svému nástupci. Je jasné, že to všechno bude opravdu hodně práce. Ale těším se na to!

FOTO náhledového obrázku Národní divadlo. 


Komentáře k článku: ROZHOVOR: Národní divadlo bude mít nového generálního ředitele Martina Glasera

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,