Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Rozhlasová cesta na sever

    V průběhu roku 2012 vysílá Český rozhlas 3 – Vltava pořad Severský rok. Tento „kulturní průvodce“ navazuje na již dříve uvedené obdobné seriály věnované anglicky, německy, francouzsky a italsky mluvícím zemím.

    V pravidelných desetiminutových pořadech je představována historie i současnost severských zemí – tedy Norska, Švédska, Finska a Dánska, od poloviny září je pak pozornost upřena na ženy – spisovatelky. Jaké je vůbec současné postavení ženy ve skandinávských zemích? Například v Norsku jsou nyní ženy ve velkém počtu zastoupeny v nejvyšších státních funkcích (polovina vládních představitelů jsou ženy), zákonem jsou rovněž stanovené kvóty pro podíl žen ve vrcholných orgánech společností, kde musí ženy tvořit 40% zúčastněných. V norské společnosti se někdy ozývají kritické hlasy, že zákonné kvóty prosazující ženy snižují kvalitu a čelná místa nezastávají ti/ty nejschopnější… I feminismus je ve Skandinávii stále aktuálním a silným hnutím, výrazně vstupuje do všech vrstev společenského života. Stanice Vltava nám nyní svým novým seriálem Ženy ve skandinávské literatuře umožňuje obrátit svou pozornost přímo ke kořenům ženské emancipace a prvopočátkům prosazování se žen v kultuře.

    Královna Kristýna na portrétu Václava Hollara. Repro archiv.

    Seriál přibližuje v deseti dílech literární tvorbu významných severských spisovatelek, upozorňuje na jejich stěžejní díla vedoucí k postupné proměně postavení ženy i její role ve společnosti. Jako jedna z nejstarších známých autorek severu je představena svatá Birgitta (1303-1373), jejíž rozsáhlý soubor Zjevení se proslavil i daleko za hranicemi Švédska. Tvůrci pořadu z kláštera dále zamíří do aristokratických kruhů, v následujícím díle se po středověké literatuře věnují švédské královně Kristýně (1626-1689), jejím básním, aforismům plným ironie, humoru a nadhledu, ale také deníku a literárně stylizované korespondenci – tedy tehdejším nejtypičtějším ženským literárním žánrům. Čtvrtý díl patří konfrontačnímu pohledu dvou severských velikánů – Strindbergovi a Ibsenovi – na ženu a instituci manželství. Další díly pak rozebírají např. emancipační literaturu Ellen Keyové (1849-1926), švédskou meziválečnou literaturu i věhlasnou literaturu pro děti a mládež. Seriál je uzavřen dílem věnovaným „zrodu silné ženské hrdinky“, její emancipovanost zde dosahuje vrcholu, dominance mužů je historií, sebejistota ženských hrdinek kontrastuje s vykořeněností, tápáním a ztrátou identity hrdinů mužských…

    Švýcarský dramatik Igor Bauersima. FOTO archiv

    O tápání, ztrátě identity a prázdnotě života pramenící z neschopnosti přijímat, co život nabízí, vypovídá také hra Norway.Today, kterou stanice Vltava odvysílala v cyklu Klub rozhlasové hry. Předlohou byla stejnojmenná úspěšná divadelní hra švýcarského dramatika českého původu Igora Bauersima (v německy mluvících zemích patřila hra k nejhranějším, byla přeložena do patnácti jazyků). V komorním obsazení vystupují pouze dva aktéři, šestadvacetiletá Julie a devatenáctiletý August. Seznámili se v internetovém chat–roomu určeném osobám se sebevražednými sklony, kde si také domluvili společný odchod ze života. Když se poprvé setkávají tváří v tvář, nemají si co říct, jejich komunikace se začne rozvíjet až při snaze dobrat se odpovědi na otázku, proč odejít. Nahrávají na videokazetu vzkazy pro své blízké, ale nejsou schopni zbavit se patetického, pozérského a neupřímného tónu. Vulgarismy provázející jejich promluvy jsou spíše než výrazem emotivního pnutí obrazem chudoby slovníku, za níž se skrývá ještě závažnější chudoba a prázdnota životní. Těžko hledat pochopení pro jejich touhu opustit svět, když k tomu nemají žádný závažný důvod, kromě jediného – neschopnosti dát svému životu smysl. Nenaplněnost života láskou, nejen k druhým, ale především k sobě samému, devalvuje v jejich očích hodnotu života a nabízí tak už jen jediný skutečný, neotřelý „zážitek“ – smrt. Autor nechává konec hry otevřený, není tedy jasné, zda Julie a August ze šestisetmetrové skály nad fjordem skutečně skočí nebo zda zvítězí „láska“, síla pramenící z blízkosti druhého, který naslouchá a rozumí…

    Rozhlasová úprava hry je dílem režisérky Valerie Schulczové a dramaturga Marka Horoščáka, kteří citlivě pracovali s textem. Zkrácení hry a pozměněný sled scén vhodně přispíval k napětí a spádu inscenace. Rovněž představitelé Julie a Augusta Helena Plecháčková a Pavel Gajdoš přispěli neopominutelnou měrou ke kvalitnímu provedení rozhlasové inscenace Norway. Today.

    Igor Bauersima se při psaní Norway.Today nechal inspirovat skutečnou událostí. Čtyřiadvacetiletý Nor a sedmnáctiletá Rakušanka se v chat–roomu domluvili na sebevraždě a skokem ze skály Preikestolen ji i realizovali. Nemohu se v této souvislosti zbavit dotěrné a provokativní otázky, jestli ona výše zmíněná vykořeněnost, tápání a ztráta identity mužských hrdinů vedle emancipovaných žen, mnohdy přebírajících i mužské „role“, nesouvisí i s trojnásobně vyšším počtem sebevražd mužů v norské společnosti…


    Komentáře k článku: Rozhlasová cesta na sever

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,