RECENZE: Jak to bylo se slepicemi?
Loď Tajemství Divadla bratří Formanů 6.června zahájila novou sezónu festivalem ARENA a premiérou bajek Cirkus Los Animales Fantasticos, která vznikla ve spolupráci Divadla bratří Formanů a Loutek bez hranic. Jubilejní 25. sezóna potrvá do října 2025.
Deštivý víkend, ani dočasné přemístění lodi kvůli Pražským primátorkám příliš nepřálo startu jubilejní sezóny Divadla bratří Formanů, nicméně jsem svědkem toho, že na kryté palubě lodi Tajemství bylo v sobotu dopoledne narváno. I když většina z nás má zážitek spojený s běháním od smíchovského Hořejšího nábřeží na druhou stranu řeky až za železniční most… Děti tu bylo plno, a všichni s napětím očekávali představení. To vzniklo ve spolupráci Formanů a Loutek bez hranic. Pro režisérku a herečku z Loutek bez hranic Doru Bouzkovou to byl první takto rozsáhlý projekt. Jak přiznala, většina předchozích projektů se musela vejít do osobního auta. Tentokrát se tedy jednalo nejen o větší scénu (byť jen loutkovou), velkorysé kostýmy, kulisy, náročnější nazvučení a osvětlení, a samozřejmě i rozsáhlejší publikum, hlučící jako včelí úl. Nicméně, dopadlo to dobře, a všichni malí i velcí diváci se necelou hodinku mohli radovat z představení plného roztodivných zvířat a jejich příběhů (event. v rámci workshopu si některé z artefaktů ohmatat).
Inspirací pro inscenaci byly bajky z celého světa, a tomu napovídala i mezinárodní mluva. Zatímco obsahovou část vymysleli, a zároveň ji hrají a zpívají Dora Bouzková a Lukáš Bouzek společně s hudebníky Kierenem Alexanderem a Jaroslavem Čermínem Nogou, o realizaci scény a loutek se postarali Matěj Forman a Jitka Barnetová.
Rodinné představení na lodi Tajemství Cirkus Los Animales Fantasticos Foto Jana Lábrová
Principál – ředitel cirkusu Ricardo (v rouše liščím) – společně se svými zvířecími kolegy, mezi nimiž dominoval slepičí chór, ve svižném tempu předvedli pět epizod, v nichž rozmanitá kouzla a akrobatické kousky předvádějí nejen slepice, ale také veverka, červík, krokodýl, tučňák či králík a vytvářejí společně hravou, vtipnou a pro děti časově únosnou zábavnou performanci. Představení je srozumitelné i těm nejmenším divákům, a je prošpikováno celou řadou vizuálních gagů (ať už jde o pověstné krokodýlí slzy, či příběhy slepic a jejich vajíček, z nichž se po několika nebezpečných peripetiích v happy endu vyklube budoucí juniorní sbor… ). Vyřádili se ovšem i hudebníci, kteří do rytmicky svižných vstupů neváhali zařadit ani variaci na Osudovou symfonii Ludwiga van Beethovena. Byl to tedy cirkus malý, loutkový, ale jako pokrm stejně vydatný jako velká hostina…
V rámci festivalu ARENA budou do poloviny června uvedeny ještě formanovský Aladin a Frankenstein z Těšínského divadla bajek. Následně až do podzimu bude následovat program pro děti i dospělé (nenechte si ujít poloimprovizovanou Ponorku souboru My kluci, co spolu chodíme!, která se letos hraje naposledy).
Komentáře k článku: RECENZE: Jak to bylo se slepicemi?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
