Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ptákoviny podle Aristofana

    Na jaře roku 1989 měl tento veselý muzikál, který jsme napsali společně s Jiřím Žáčkem a režíroval Stanislav Moša, premiéru na Nové scéně Národního divadla v Praze. Byl to pokus o aktuální politickou satiru, který vzbudil pohoršení i radost, jak komu. Jiřina Švorcová odešla demonstrativně uprostřed představení s výkřiky, že u toho teda nebude, běžné obecenstvo žaslo, co je možné v Národním, a překvapený tehdejší premiér Adamec se o přestávce seznámil s Kocábem a Horáčkem. Na melodii internacionály se zpívalo:

    Již vzhůru ptáci celé země
    Budoucnost náš národ povznese
    Ktož sú ptačí bojovníci ke mně
    Pernatci všech zemí spojte se

    Show byla okamžitě zakázána a po bizarních jednáních opět v okleštěné formě uvedena do provozu. Okamžitě se vytvořily fronty na lístky. Publikum na konci stálo a hvízdalo, byla to regulérní politická satira.

    Zdeněk Merta

    Po jednadvaceti letech jsme v Brně udělali novou inscenaci. Aristofanův text funguje velmi dobře už 2426 let, tentokrát jsme si tedy všímali spíše jevů obecných (závist, hádky, touha po moci, oportunismus apod.). Nedošlo k žádným politickým aktualizacím, bylo jasné, že to, co předvádí někteří naši politici naživo, úplně stačí, že netřeba jejich konání parodovat, neboť už parodií je. Tehdy šlo spíše o extrémy, výstřelky. Pak to dostalo grády – amnestie a prezidentské volby hodně zvedly laťku.

    Ovšem to, co bezprostředně po volbách zinscenovala část vedení sociální demokracie a jejich guru – neposedný jezevec dříve z Vysočiny, nyní z Hradu, přesahuje představivost dramatiků a scifiologů. Je to fakt hodně dobrý. Odhalená lež v přímém přenosu je dost působivý dramatický prvek, to Aristofana nenapadlo. Dnes se politická satira prakticky nedá dělat, protože probíhá on line. To není reality show, to je pouhá realita.

    Mě už nemůže nikdo z politiků nemile překvapit, jsem dostatečně světa znalý a skeptický, ale toto svědčí o opravdu slušné míře oprsklosti i intelektuálním niveau.

    Děs běs.

    Opakuji znovu – přátelé, kteří usednete do parlamentu, vlády a dalších institucí – nemohli byste se chovat tak nějak NORMÁLNĚ? Nebo se aspoň vykašlat na lhaní, podrazy i různé rafinované loupeže? Satiriky už jste stejně vymazali, tak co? Tohle už se na divadle nedá uhrát.

    Děkuji.

    P.S. V brněnské inscenaci Ptákovin jsme si přece jen udělali drobnou dobovou radost, nechali jsme promluvit řecké bohy hlasy Miloše Zemana a Václava Klause. Neškodná a vcelku marginální estrádní vložka samozřejmě měla ohlas, ostatně herci to rádi dělali, a takto jsme to natočili pro ČT. Televize si s vysíláním dala bůhvíproč na čas (záznam vznikl před více než rokem), a mezitím Miloš Zeman s Václavem Klausem dávno překonali náš umírněný štulec. Ale přesto – škoda, že se představení nevysílalo před amnestií a před prezidentskou volbou. Však si to pusťte.


    Komentáře k článku: Ptákoviny podle Aristofana

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,