Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Připraveni k filantropii

    Hra Ingrid Lausundové Benefice aneb Zachraň svého Afričana, premiérovaná v září 2009 v Salzburgu, byla do češtiny promptně přeložena Michalem Kotroušem a za necelý měsíc ji v české – úspěšné – premiéře uvedlo Divadlo Na Fidlovačce v režii Štěpána Pácla. Pohotovost projevili i v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a čtvrt roku po Praze se sžíravá komedie o tanečcích kolem dobročinnosti i evropském studu za blahobytný život objevuje na jejich repertoáru. Domácí reálie, které si autorka pro převod do jiných jazyků jako nutné oživení díla vymínila, se v ústecké inscenaci Filipa Nuckollse komplikovaně kombinují. Aktéři mluví jakoby po hanácku, některé narážky se ovšem týkají pražského primátora Pavla Béma i „divokého odsunu“ sudetských Němců, historické bolesti místa, kde inscenace vznikla. Scéna Štěpána Jiráka evokuje interiér „kulturáků“ ze socialistické éry, i když nevylučuji, že takto upravené prostory pro bohulibé kulturně-duchovní účely stále slouží.

    Tady však mé pochybnosti (ještě jedno dlouhé pantomimické sólo bych k nim přidal) končí, jinak jde o kvalitní inscenaci, plnou hořkého humoru, neseného uvolněnými hereckými výkony. Pětice potenciálních účinkujících se s různou mírou umu, vkusu i přesvědčení o smysluplnosti akce pře, všichni předvádějí torza svých výstupů, jsou dojemní i směšní a jako celek to všechno působí tragikomicky. Hra se nesnaží být politicky korektní a s politickou korektností také sympaticky „hazarduje“. I když tempotyrmus inscenace není úplně vyrovnaný, divák se stále může těšit hereckými kreacemi. Lucie Polišenská představuje s odzbrojující přímočarostí korpulentní Miluši, která se se svým handicapem obstojně vyrovnává, možná i proto působí, že k celé akci přistupuje nejidealističtěji (protagonistka také a capella zazpívaným songem přesvědčí o výrazné muzikalitě). Marek Němec i Jan Plouhar předvádějí částečně se vadící kumpány (Plouharův Milan je z celé pětice nejvýraznějším skeptikem), pohybují se po jevišti suverénně a vtiskují svým postavám řadu vděčných detailních charakteristik. Marek Pospíchal ztvárnil zprvu poněkud nesmělého, potom však rozohněného jehovistu, jehož výstup, kterým chce přispět do benefice, dodá atmosféře zkoušky na závažnosti. Vrcholným výkonem inscenace je ovšem Marta Zuzany Onufrákové, mediální profesionálka, dojemně komická ve své „připravenosti“, která zahrnuje i schopnost dojímat se na povel (Marta se zlobí, že by se na stejném místě měla rozplakat i její kolegyně). Z pozic své „úrovně“ se hvězda občas uráží a odchází, vždy však na mužsky omluvný nátlak s patřičně hraným udobřováním zareaguje.

    Rasantní komedie se dotýká ušlechtilosti i pseudoušlechtilosti v nás, ostrou optikou nazírá verbálně proklamovaný humanismus. Činoherní studio má na repertoáru suverénně uvolněnou, s evidentní chutí zahranou produkci.

    Činoherní studio Ústí nad Labem – Ingrid Lausundová: Benefice aneb Zachraň svého Afričana. Překlad Michal Kotrouš. Režie Filip Nuckolls, scéna Štěpán Jirák, kostýmy kolektiv, hudba Patrik Charvát, dramaturgie Johana Součková. Premiéra 4. prosince 2009. (Psáno z pražské premiéry 17. ledna 2010.)

    • Autor:
    • Publikováno: 9. března 2010

    Komentáře k článku: Připraveni k filantropii

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,