Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Přežíváme aneb Lépe už bylo

    Oslovili jsme šestici diva­del­ních ředitelů z Čech a M­oravy s anketní otázkou, co je čeká a nemine v tomto roce. Musíme čtenáře varovat: není to povzbudivé čtení, ale taková je realita těchto dní. Jinými slovy: lépe už bylo.

    S železnou pravidelností se v posledních letech snižují dotace na kulturu, tedy i na divadlo. Letošní rok bude opravdu kritický. Máte připravený krizový scénář?

    Petr Michálek

    Městské divadlo Zlín

    Pokud jde o dotaci kraje a zřizovatele, rok 2013 nebude pro Městské divadlo Zlín o nic kritičtější než rok 2012, kdy jsme přišli o 3‚5 milionu (resp. o 2 miliony – po říjnovém „navýšení“), a dostali se tak na úroveň roku 2006, resp. 2007. Zastupitelstva pro nás totiž schválila stejné rozpočty jako loni. Což lze označit jako kritické, na druhou stranu lze optimisticky podotknout, že škrty nejsou větší. Záleží na povaze.

    S krizovým scénářem je to těžké, protože v divadle, jak známo, se většina manévrů projeví až se zpožděním, zvláště s tím naším zlínským parníkem. Proto se pokouším co nejvíce myslet dopředu. Rok 2012 jsme zvládli díky výrazným úsporným opatřením v roce 2010 a 2011 (propuštění více než deseti zaměstnanců, škrty, kam se podíváš) a díky navýšení počtu diváků – ve srovnání s rokem 2011 o deset tisíc. Výrazně pomohl i nový generální partner.

    Některé škrty samozřejmě volaly do nebe. U některých (zvláště pokud jimi jdu vlastně proti smyslu své funkce, kterým je přece „vytvořit podmínky pro vznik uměleckého díla“) se ale ošívám: to když dlouhodobě pronajímám zkušebnu, omezuji zkoušky na jevišti kvůli topení, vybírám parkovný, kumuluji funkce, dřu honoráře; scénu a kostýmy do výpravného muzikálu jsme na jednom z největších českých jevišť udělali za méně než dvě stě tisíc.

    Jde o to najít rovnováhu. Kdy to ještě jde, a kdy už ne. Tu hranici máme. A náš zřizovatel ví kde. A ví to i divák, co se týká dramaturgického plánu. Což považuji vlastně za klíčové. Komunikovat. Vysvětlovat. A dělat nadále vše pro to, abychom se jednou zase mohli nadechnout. A vztyčit hlavu. V tomto smyslu se snažím zúročit své zkušenosti s rušením karlovarského divadla. Byl jsem tenkrát u toho „jen“ jako dramaturg, ale zkušenost to byla.

    Jan Burian

    Divadlo J. K. Tyla Plzeň

    V letošním roce město Plzeň snížilo Divadlu J. K. Tyla dotaci o 7‚5 %, což činí 10‚5 milionu, a o další milion nám snížil dotaci Plzeňský kraj. Výsledný úbytek 11‚5 milionů korun znamená propustit na celý rok zhruba 40 zaměstnanců, přičemž DJKT nemá takový počet zaměstnanců v žádném jiném souboru než v opeře. Jediný možný krizový scénář v divadle je nikoliv omezovat produkci, ale provést významnou personální změnu. Ta ovšem není možná, protože ve zřizovací listině máme zakotvenu povinnost provozovat operu, balet, operetu, muzikál a činohru. Zároveň máme schválený závazný program rozvoje divadla, který počítá s přestěhováním do nové divadelní budovy, a dokonce s rozšířením produkce o činnost studiové scény. Jinými slovy ocitáme se v patové situaci: abychom splnili rozpočtové zadání, museli bychom nesplnit rozvojový program, a naopak – při naplnění rozvojového programu nemůžeme dodržet rozpočtové zadání.

    V letošním roce budeme situaci řešit tak, že vyčerpáme všechny rezervy, které jsme měli připraveny pro rok 2014 na stěhování do nové budovy, a budeme s městem jednat o tom, jak se tato situace bude systémově řešit. Dostalo se nám příslibu, že do konce března 2013 vznikne konkrétní návrh směřující ke strukturálním změnám v oblasti poskytování kulturních služeb v celém městě, tak aby divadlo mohlo dodržet program, který má schválený a který zahrnuje nejenom stěhování do nové budovy, ale také uvádění repertoáru v míře, jakou nám ukládají rozvojové dokumenty.

    Jiří Šesták

    Jihočeské divadlo České Budějovice

    Odpověď je docela jednoduchá. Krizový scénář je již letitý a předáváme jej radě města. Aby věděla, co pro nás znamená snížení příspěvku a jak se to projeví např. ve snížení počtu souborů. Město nám dává přibližně stejnou výši příspěvku jako loni, ale nevíme kolik dostaneme od státu a od kraje. To uvidíme během několika měsíců. Otázka je, jak dopadnou tržby na otáčivém hledišti, které se vzhledem k počasí těžko přesně predikují. Výsledek hospodaření bude možno odhadnout v září. Můžeme očekávat, že příspěvky z různých zdrojů nebudou dostačující tak jako v roce minulém. Zřizovatel může instalovat nové vedení divadla, ale myslím, že by to řešení nepřineslo, pokud by nové vedení nedostalo zadání k redukci souborů. To je jedno z řešení. Druhé je, že vznikne větší vůle k vytvoření modelu kooperativního financování. K tomuto tématu se koncentruje pozornost Asociace ředitelů divadel. Setkání ředitelů divadel, MK, hejtmanů a primátorů měst, zřizujících divadla, které proběhlo v jarních měsících, je konkrétní snahou řešit tento problém do budoucna. Jiné řešení – tedy snižování nákladů a zvyšování tržeb je, bez poškození umělecké úrovně a plynulého provozu, v našem divadle minimální. Touto cestou vnitřních opatření jsme si prošli v minulých letech.

    René Sviderski

    Divadlo Šumperk

    Pro Divadlo Šumperk není rok 2013 jinak krizový než rok 2010, 11 a 12. Pro nás byl nejhorší rok 2010. Tehdy naše příjmy z dotací (město, kraj, stát) klesly z 13 614 000 Kč na 12 584 000 Kč, tedy o 1 030 000 Kč. V roce 2011 jsme byli na stejné úrovni jako v roce 2010 a v roce 2012 jsme přišli o podporu z rozpočtu státu v očekávané výši 500 000 Kč. Na podzim se nám podařilo tento dotační výpadek vykrýt z rozpočtu města. Stejnou částku máme od města slíbenou i na rok 2013.

    Jsme určitě nejchudší městské divadlo, které má za úkol tvořit repertoárové divadlo. To, co jiní nazývají krizovým scénářem, je naše denní realita. Jak pracujeme? Práce je mnoho, výplaty a honoráře jsou nízké, spousta pracovních míst byla zrušena, takže nás tady je tak do jednoho autobusu. Nesmí onemocnět jediný herec či jiný pracovník. Musíme se snažit zaujmout diváky od čtyř do osmdesáti let, hrajeme pro školy a jezdíme na zájezdy. Jediná skutečná výhoda, kterou oproti jiným divadlům máme, je ta, že se zde neřeší transformace divadla. Ta totiž proběhla v roce 2000. Od té doby radnice ví, že divadlo pracuje efektivně. Tato důvěra se projevila právě v minulém roce, kdy nám radnice dorovnala dotační výpadek z rozpočtu státu.

    Pohled do budoucnosti neslibuje žádné zázračné navýšení příjmů. Musíme poctivě pracovat a musíme výsledky své práce umět obhájit před těmi, kdo nás platí a hodnotí – diváci, radnice, kritika odborná i laická. Musíme mít štěstí na to, abychom uměli doplnit soubor a abychom přivedli solidní inscenační týmy. Hlavně nás to musí bavit.

    Na otázku, co by bylo, kdyby došlo k dalšímu krácení dotací, je odpověď stagiona.

    Igor Stránský

    Slovácké divadlo Uherské Hradiště

    Slovácké divadlo v Uherském Hradišti se dostalo v současné době do velice složité a nezáviděníhodné situace. V souvislosti se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, kdy se posílí rozpočty obcí a stát tak ruší nenárokové dotace, se od roku 2013 nepočítá s podporou státu pro Slovácké divadlo a Knihovnu B. B. Buchlovana. Město Uherské Hradiště tak přijde o cca 36 mil. Kč, a proto se hledá model, jak optimálně řešit vzniklou situaci, aby bylo možné tuto ztrátu eliminovat.

    Pro informaci přikládám základní přehled dat, mající zásadní vliv na existenci našeho divadla.

    Do počátku devadesátých let minulého století byl zřizovatelem Slováckého divadla Jihomoravský krajský NV. Zánikem krajů se stává zřizovatelem příspěvkové organizace Slovácké divadlo Okres Uherské Hra­diště. V té době přecházela divadla v ČR pod správu měst, s výjimkou Českého Těšína, Jihlavy a našeho divadla. Tato tři divadla se dostala pod správu Okresních úřadů.

    V roce 2003, zánikem Okresních úřadů a vznikem nových krajů, se stává zřizovatelem Slováckého divadla město Uherské Hradiště. Zde nastává první problém s financováním příspěvkové organizace Slovácké divadlo. Kraje vznikly k 1. 1. 2000. Majetek okresů byl předáván postupně až do roku 2002.

    V této době už byla dávno problematika ostatních divadel vyřešena, protože divadla byla příspěvkovými organizacemi měst. Ta města, která divadla zřizovala, dostala na ně i finanční prostředky od státu v tzv. daňové výtěžnosti. Městům byly přiděleny finanční prostředky, kterými mělo zajišťovat tuto kulturní službu pro přilehlý region. Což platí dodnes. Při rušení okresů zůstalo nedořešeno pouze Slovácké divadlo, protože zřizovatelskou funkci divadla v Jihlavě a v Českém Těšíně převzal kraj. Minis­terstvo financí, v jehož čele tenkrát stál Bohumil Sobotka, konstatovalo, že došlo k pochybení. Jako jediná možná náprava se jevila přímá dotace, kterou bude zasílat ministerstvo financí Zlínskému kraji. Ta bude účelově vázána pouze pro Slovácké divadlo. Tím mělo být trvale napraveno pochybení státu při vzniku krajů a rušení okresních úřadů.

    V srpnu loňského roku jsem byl informován zástupci města Uherské Hradiště, že se od roku 2013 ruší příspěvek státu na provoz našeho divadla. Město Uherské Hradiště připravilo krizový rozpočet pro rok 2013. Příspěvek na provoz byl z původních 23 821 700 Kč zkrácen o 6 mil. Kč. Zřizovatelem jsem byl vyzván, abych připravil krizový plán pro rok 2013. Při tak razantním snížení příspěvku na provoz bych musel propustit třetinu zaměstnanců, zrušit stávající předplatné (v současné době máme předplatitelů 8 100), zrušit všech šestnáct inscenací, které máme na repertoáru.

    Následky? Mohli bychom nastudovat s omezeným počtem uměleckých pracovníků maximálně čtyři inscenace (včetně pohádky) a musel by být zrušen provoz na Malé scéně SD. Diváků by ubylo minimálně o 50 % a stejný propad by byl i ve výnosech. To by byl strmý pád z pomyslného vrcholu, na kterém se Slovácké divadlo v současné době nachází.

    Jako jediné možné řešení této situace jsem viděl ukončení činnosti Slováckého divadla k 30. červnu 2013. Do té doby bychom byli schopni při plném pracovním nasazení dohrát celé studentské abonmá (podzim 2012 – jaro 2013), 50 % abonmá večerního, které již bylo v té době sjednáváno, a částečně reprízovat již nastudované tituly, o které je velký divácký zájem. Všichni zaměstnanci by dostali mzdy na současné úrovni, včetně tříměsíčního odstupného.

    Město Uherské Hradiště se snaží všemi prostředky Slovácké divadlo zachránit. 17. 10. 2012 mi bylo jeho zástupci oznámeno, že příspěvek na provoz divadla bude oproti původnímu záměru zkrácen „pouze“ o 1,5 mil. Kč. S tímto řešením se však prý počítá pouze pro rok 2013. V dalších letech se musí vytvořit zcela nový princip financování této, jak bylo doslova řečeno, vynikající scény, jejíž věhlas a působnost přesahuje nejenom region, nýbrž i Zlínský kraj. Toto zkrácení může na určitou dobu naše divadlo ustát. Musí se však najít zásadní a dlouhodobé řešení této situace, do které se Slovácké divadlo dostalo.

    V současné době proběhla po celé ČR akce Pomozte svému divadlu. Ve „Slováckém“ se shromáždilo 6 225 podpisů, což je jeden z největších počtů podpisů ze všech divadel v celé ČR. 80 % podpisů se týká diváků z regionu, resp. i mimo něj. Pouze 20 % podpisů patří osobám přímo z Uherského Hradiště. Jediné možné řešení záchrany Slováckého divadla vidím ve spojení města Uherské Hradiště a Zlínského kraje jako společného zřizovatele Slováckého divadla od roku 2014. Samozřejmě i za přispění státu formou fungující dotace z ministerstva kultury ČR.

    Stanislav Doubrava

    Naivní divadlo Liberec

    V šuplíku scénář nemám, zkušenost z praxe mne přesvědčuje, že návrh krizového řešení slouží především poskytovateli dotace, tedy zřizovateli, jako sdělení, že se to příští rok zase nějak „zplichtí“. Proto se každý rok v návrzích rozpočtu snažím kvůli nové tvorbě prosadit maximum, činím tak zpravidla marně. V Naivním divadle Liberec, které pracuje již několik let s nejnižší dotací v rámci srovnatelných divadel v ČR (pro rok 2013 je schválena ve výši 10 milionů), jsme samozřejmě nuceni na tuto skutečnost reagovat, vždy však konkrétně až dle schváleného rozpočtu. Úsporami, snižováním stavu, zvyšováním počtu představení, zdražováním, vyšší soběstačností (za rok 2011 to bylo 29‚01 %!). Potíž je v tom, že slogan „pomoz si a bude ti pomoženo“ v Liberci neplatí. Chci ale zdůraznit, že i když pracujeme na hraně možností, nevzdáváme to! Cíl je nerezignovat a neztratit chuť se o něco nového pokoušet. Budoucnost však není zcela závislá na naší vůli, pracovitosti ani výsledcích.

    V Liberci, kde téměř každý týden politici přes noviny i osobně sdělují, že se současný nedostatek finančních prostředků ještě řadu let nezlepší, ať si všichni zvykají, si samozřejmě přeji, aby se letošní finanční situace alespoň opakovala!

    Přesvědčování politiků, podnikatelů, učitelů i veřejnosti o potřebě divadla pro děti je trvalý úkol a i když se mohu opřít o výsledky divadla, které jsou nezpochybnitelné, snadné to není. To, že se do budoucna změní systém financování a větší měrou se budou podílet i kraje a stát, je pravděpodobné. Méně pravděpodobné je, že do systému přibude víc peněz. Situace se zlepší tehdy, až budou ve veřejné správě věcí lidé, kteří nejen divadlo, ale kulturu a umění obecně nebudou považovat za „nadstavbu“, ale za nezbytnou součást života občanů. Do té doby bude nutné zdůrazňovat, že trend racionálního pohledu na vše kolem nás je nebezpečný, protože nemá protiváhu v podpoře duchovního a citového rozvoje, u dětí především. A také, že společenský požadavek na rozvoj kreativity ve všech oborech, bez cíleného zapojení (a podpory) umění při poznávání a výchově, postrádá smysl. Pro tyto argumenty však neexistuje příliš ochotných uší, a už vůbec scházejí ruce při hlasování o rozpočtech. Tím se ale Liberec od řady dalších měst neliší.

    Připravil Richard Erml


    Komentáře k článku: Přežíváme aneb Lépe už bylo

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,