Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Příloha

    Praktický průvodce ostravskými divadly

    Ostravská
    Broadway?
    Ulice 28. října!

    Je jiná. Menší, přehlednější a přece neopakovatelně svá. Ostrava. Rázovitá se tu říká. A ke všemu jaksi šikovně divadelně rozvrstvená – komorní činoherní kousky se dělají v Aréně, nové inscenační postupy aplikují u Bezručů, vedle dětských představení se rodí i alternativní inscenace v Divadle loutek a vše to zaštiťuje Národní divadlo moravskoslezské, čtyřsouborový velikán se třemi scénami, kde se ale nebojí vyrazit do boje proti zapšklosti a nudě. Je tohle ten magnetismus, kterým kdysi černé město přitahuje osobnosti? Dost možná ano! Jak jinak si totiž vysvětlit ten počet talentovaných herců, scénografů (třeba Born, Štěpánek, Bazika, Dvořák, Cpin, David, Caban, Matásek, Ciller, Krejzková, Rybáková, Loosová nebo Hanáková) i režisérů, co tady žijí a nebo se do Ostravy pravidelně vrací. Své kořeny tu má pražský Činoherní klub i kariéra Richarda Krajča. Ovšem také dnes tu vedle zavedených režisérů – Mikulášek, Františák, Krejčí, Klimsza, Klemens nebo Nekvasil – pracují tvůrci mladé generace: Petrželková, Pácl nebo Ryšánek Schmiedtová. Tady se nevykládá, tady se činí. Festival OSTRAVAR, Evropské operní dny, Gala současného tance nebo Dny nové opery jsou toho důkazem! Stejně jako festival Dream Factory Ostrava, Spectaculo Interesse, nebo Divadelní pouť bez bariér. A to nemluvím o tom, že si v Ostravě produkují vlastní letní Shakespearovské slavnosti. Chcete-li vědět víc, čtěte dál.

     

     

    V Ostravě nemám
    špatnou náladu

     

    Co se opery týče, patří mezi absolutní špičku. Pravidelně ale vystupuje nejen na mnoha zahraničních scénách – po premiéře má i v Národním divadle moravskoslezském. Paní Eva Urbanová

     

    Vracíte se do Ostravy ráda?

    Do ostravského divadla, kde mi dávají nabídky neskutečně krásných rolí – takové to plnění mých snů, se vracím vždycky ráda. Jsou tady skvělí lidé, jak v divadle – správa opery, produkce, kolegové, tak i diváci. Je tady také nejlepší šéfdirigent.

    Čím je pro Vás Ostrava výjimečná a inspirativní?

    Vždy tady najdu skvělý kolektiv a krásně se mi zde pracuje. V Ostravě nikdy nemám špatnou náladu, což nemohu říci o jiných divadlech. Někdy mi ji pokazí moc moderní inscenace, já jsem spíše konzervativní člověk, nebo se neshodneme s dirigentem a režisérem. Tady tomu tak není a vždy se sem moc těším. V Ostravě jsou celkově i trochu jiní lidé – jsou přívětiví, moc milí, nejsou tak hektičtí. Před premiérou La Wally mne na procházce Ostravou oslovila jedna starší dáma s otázkou: „Paní Urbanová, jaká bude La Wally?“ Odpověděla jsem jí, že určitě moc krásná. K tomu ta dáma dodala: „A ta inscenace bude jaká?“ Odpověděla jsem, že klasická. Rozzářily se jí oči a řekla, že se moc těší a rozhodně si tuto operu nenechá ujít.

    Co pro Vás znamená stát na jevišti Národního divadla moravskoslezského?

    Nerozlišuji, zda jsem v Praze, New Yorku nebo kdekoliv jinde na světě. Pokud mám skvělé kolegy, je skvělé hudební nastudování i inscenace, která se mně líbí, tak je to pro mne vždy krásný zážitek. A toto v Ostravě pokaždé zažívám.

    Je rozdíl mezi diváky v newyorské Metropolitní opeře a těmi ostravskými?

    O americkém publiku je známo, že je velmi spontánní. Když se mu něco líbí, umí to dát výrazně najevo. Z hlediště pak slýcháte výbuchy radosti, nadšení a až hurónského křiku. Ale když se mu něco nelíbí, slyšíte stejně hurónské projevy nespokojenosti. Musím říci, že ostravské publikum je skvělé a nechá se vždy emocemi unést. Samozřejmě, nereagují jako Američané, nám obecně je ten americký přístup trochu cizí, ale jsou zkrátka úžasní.

    Máte v Ostravě své oblíbené místo?

    Kromě nádherného divadla zde mám také oblíbenou bylinkovou lékárnu a našla jsem zde také báječnou sushi restauraci. Zamilovala jsem si také divadelní klub v Divadle Jiřího Myrona – tam je pokaždé krásná atmosféra.

    Co byste ostravskému divadlu popřála do budoucna?

    Věřím na lidské energie a když třeba přijdu do jiného divadla, kde je mezi lidmi zloba a řevnivost, jsem tam nervózní a ve stresu. Ostravskému divadlu přeji, aby se tam ta krásná energie, která tam teď je, nikdy neztratila. Je to, myslím, to nejdůležitější.dj

    • Autor:
    • Publikováno: 17. října 2012

    Komentáře k článku: Praktický průvodce ostravskými divadly

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,