Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ryze český sightseeing

    Česká profesionální expozice letošního Pražského Quadriennale, imerzivní detenční tábor pro mimozemšťany CAMPQ na pražské Štvanici, byla i přes rozporuplné přijetí hojně reflektována (také v DN 13/2019). V mediálním stínu této od začátku přeceněné expozice zůstal projekt českých studentů Praha není Česko, který na rozdíl od do sebe uzavřeného CAMPQ přinesl sérii rozmanitých intervencí ironizujících národní stereotypy.

    Kolektiv Intelektrurálně složený ze studentů JAMU vyšel ve své kurátorské koncepci z celosvětového fenoménu urbanizace, vedoucí ke stírání rozdílů mezi jednotlivými kulturními krajinami a k postupnému zániku autenticity. Jinakost neprezentoval prostřednictvím mimozemšťanů jako tým na Štvanici, ale obnažením a hýčkáním možná poněkud bizarních českých specifik. Cestovní kancelář Praha není Česko, kterou na přehlídce v Průmyslovém paláci na Výstavišti představoval prozatímní stánek připomínající typickou českou trafiku, nabízela kromě tradičních hospodských pochutin (párku s hořčicí a křenem, piva a pálenky) také několik jednodenních výletů zpravidla do mimopražských končin. Každý výjezd byl detailně popsán v nabídce včetně informací o psychické a fyzické náročnosti a opatřen provokativním názvem. Obojí potvrzovalo, že projekt má i nádech mystifikace.

    Z šestice nabízených dobrodružství, v rámci nichž se mohl výletník naučit vyrábět kynuté knedlíky z vlastnoručně sesbíraných jahod, poznat genia loci severočeských Sudet nebo proniknout do tajů lidové slovesnosti, přesněji spatřit českého Vodníka, jsem se zúčastnila dvou nabízených aktivit. Nejprve jsem vyrazila do brdských lesů. Výlet Trampové & houbaři seznamoval s jistou divadelní nadsázkou zahraniční účastníky, pro něž byly ostatně výjezdy určeny především, s dvěma národními sporty – čundrem a posedlostí sběrem hub, často i prudce jedovatých. Putování s tornou a nezbytným ešusem a dalšími předem zakoupenými ingrediencemi včetně svačiny vyvrcholilo u táboráku kolektivním zpěvem Vlajky (v cancáku, který každý účastník vyfasoval, byla přeložena do angličtiny), opékáním špekáčků a popíjením piva.

    Druhý mnou navštívený projekt Reality Spořilov se zpočátku zdál mnohem sofistikovanější. Tramvají jedenáct jsem zamířila na konečnou zastávku Spořilov, kde vyhlížel účastníky-spoluprojektanty nového, lepšího urbanismu Michal Pěchouček. Příchozí se měli seznámit s městskou částí, společně si vsadit do milionové loterie a následně vytipovat jednu z nabízených realit, kterou by z eventuální výhry zakoupili k obecně prospěšným účelům. Akce ale bohužel nebyla zdaleka tak důsledně promyšlena jako brdská anabáze a v samotné realizaci sestávala z bezduchého bloumání čtvrtí, okukování prázdných domů a posedávání v hospodě pod rouškou strategické porady.

    I přes tuto ne zrovna šťastnou tečku dokázal studentský koncept Praha není Česko zcela originálně pracovat se scénickým prostorem. Místo aby jej sterilně vytvářel v předem vymezené a ohraničené lokalitě, vstupoval do jisté míry improvizovaně do krajiny, kterou drobnými detaily divadelně přetvářel. Z hlediska dramaturgie se konfrontoval se zažitými klišé, jež parodizoval a hyperbolizoval. I to je důvod, proč si jej povšimla mezinárodní porota a v rámci studentské sekce mu udělila Cenu za imaginaci.

    Česká studentská expozice PQ – Intelektrurálně: Praha není Česko. Kurátoři Andrea Dudková, Anna Chrtková a Jan Matýsek. Jednotlivé výlety proběhly 8., 10., 11., 12., 13. a 14. června v rámci PQ 2019.


    Komentáře k článku: Ryze český sightseeing

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,