Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2019

ročník 28
1. 10.–14. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Pozůstalost Marie Hübnerové

    Pozůstalost Marie Hübnerové

    V polovině října uplynulo 150 let od narození jedné z nejvýznamnějších hereček Národního divadla první třetiny 20. století. Již v srpnu byla na jejím rodném domku ve Slatině nad Zdobnicí odhalena pamětní deska. Vzpomínková akce proběhla v rámci místní pouti, kde byl promítnut i jediný film, v němž si zahrála – adaptace Čapkova Loupežníka (1931) –, a byla pořádána sbírka na renovaci jejího hrobu na pražských Olšanech. Marie Hübnerová byla ve dvacátých a třicátých letech 20. století velebena jako největší česká dramatická umělkyně. Málokterý český herec má tak bohatou, rozmanitou a badatelsky málo využívanou pozůstalost. Marie Hübnerová pečlivě zvažovala, jak by mělo být naloženo s jejími věcmi po smrti: peněžně odměnila svou hospodyni, nemajetné herce, ale také myslela na nedávno založené divadelní oddělení Národního muzea, kterému odkázala písemnosti, knihovnu, fotografie a také svůj „umělecký pokoj“. Celkem přes 1600 předmětů. Vedoucí divadelního oddělení Jan Bartoš už rok po její smrti (1932) uvedl předměty archivní povahy do sbírky, a tak je zpřístupnil zájemcům. Osud uměleckého pokoje, místnosti přeplněné nábytkem, pamětními dary, suvenýry, uměleckými a užitkovými předměty různé úrovně a také „trofejemi“ z její umělecké dráhy (stříbrnými, alpakovými a jinými kovovými věnci a snítkami; stuhami z věnců z premiér a jiných památečních vystoupení /těch je 77/ a osobitými dary), byl pohnutější: v roce 1947 mu byla v historické budově Národního muzea přidělena zvláštní místnost. Po dvanácti letech však byl z důvodu nedostatku místa v budově na Václavském náměstí vystěhován a začala jeho pouť po tehdejších depozitářích. Předměty a nábytek byly uloženy na zámcích v Peruci a v Hřiměždicích a nakonec, od roku 1999, v prvním z terezínských depozitářů. Tento rozmanitý celek vypovídá mnohé o životě plném rozporů i smutku v osamělém stáří české herečky.

    Trojrozměrné předměty z pozůstalosti M. Hübnerové jsou digitalizovány a je dokončena jejich katalogizace. Zpracování je součástí programu zhodnocujícího muzejní sbírky. Katalog fondu tzv. divadelních trofejí, který kromě osobních památek na české dramatické umělce také zahrnuje jiné muzejní předměty dokumentující historii českého divadla, bude součástí studie, která vyjde nákladem Národního muzea v příštím roce. Poprvé bude zájemcům umožněn komplexní pohled na fond, který vedle badatelsky vyhledávaných pramenů-rukopisů, fotografií, plakátů a výtvarných návrhů dává jiný pohled na některé osobnosti české divadelní kultury. Vedle Marie Hübnerové, Jindřicha Mošny, Eduarda Vojana jsou jeho součástí památky na Marii Laudovou-Hořicovou, Marii Bittnerovou, Eleonoru z Ehrenbergu, Josefa Lva, Emu Destinnovou, Emila Buriana, Mílu Pačovou a další. Výstavně nejfrekventovanější z trojrozměrných památek je pokladnička využitá k lidové sbírce na dostavbu požárem zničeného Národního divadla. Ostatně, památek na požár ND je ve fondu více. Od drobných fragmentů ohořelých interiérů ke strusce, která dokládá žár likvidující zlatou kapličku…

    Hanuš Jordan

    • Autor:
    • Publikováno: 24. listopadu 2015

    Komentáře k článku: Pozůstalost Marie Hübnerové

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,