Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Pozornost

    Per Olov Enquist byl atlet a duchovní člověk. Obojí na něm bylo vidět. Když jsem se s ním setkal, bylo mu již dost přes šedesát, ale vypadal impresivně. Velmi vysoký, štíhlý, charizmatický.

    Miloslav Mejzlík (Viktor Sjöström) a Dana Batulková (Tora Tejová) v Obrázkářích (režie Michal Dočekal, česká premiéra 15. 3. 1999, Komedie, Praha) FOTO BOHDAN HOLOMÍČEK

    Setkání samo o sobě nebylo ničím zvláštní. Autor přijel na pozvání Festivalu spisovatelů a při té příležitosti navštívil jednu z prvních repríz inscenace své hry Obrázkáři, kterou jsem režíroval v Komedii. Laskavě promluvil s režisérem před představením, po představení pozdravil herce, společně jsme se vyfotili… Inscenaci pochválil (zda se mu opravdu líbila, si netroufám soudit) a odešel do hotelu.

    Zaujal mne drobný detail – na premiéře pil jen kávu a fresh juice. Řekl, že dříve pil daleko více a jiné věci než fresh, ale s tím že je teď konec a že to už nebude měnit. Byl to asi první člověk, kterého jsem viděl v takové míře konzumovat fresh juice, a určitě první, který mluvil o svém alkoholismu s takovým nadhledem a otevřeně.

    Po letech si však vzpomínám na podstatnější vjem: na zaujatou pozornost, kterou mi při rozhovoru věnoval. Byl vnímavý, distingovaný, ne profesionálně odměřený ani ne rutinně zdvořilý. A vůbec nedával najevo svoji všestrannou převahu. Dnes mi přijde úsměvné, že jsem pozornost, kterou světový autor věnoval Praze, české kultuře a českému divadlu, což byla asi tak témata, kterými jsem ho chtěl zaujmout, tehdy bral tak trochu samozřejmě.

    Dnes vím, že moje setkání s P. O. Enquistem, jakkoli letmé, nebylo vůbec samozřejmé a že pozornost, kterou dokázal věnovat druhému, je vzácná. A pozornost, které se tehdy na konci devadesátých let stále ještě Česko a jeho kultura těšila, ta samozřejmá není už vůbec.


    Komentáře k článku: Pozornost

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,