Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Stezkou neznámou v krajinu romantickou

    Magickou inscenací povídky Pouť krkonošská vstoupilo liberecké Naivní divadlo do podzimní části jubilejního roku, v němž slaví sedmdesát let existence, a zároveň s předstihem připomnělo 210. výročí narození jednoho z největších českých básníků Karla Hynka Máchy.

    Přírodní rovinu Máchovy prózy dotvářejí i fantaskní hlavové masky vytvořené z větví a kořenů FOTO MICHAL KOŘÁN

    Krátká fantaskní próza, pokládaná za jeden z prvních českých literárních hororů, je ukázkou romantismu s jeho zjitřenou obrazivostí, ponorem do lidského nitra i líčením divoké přírodní scenerie. Mladý poutník, zraněný nešťastnou láskou, se v pozdním večeru vydává na hřeben Krkonoš a na úbočí Sněžky nalezne starý gotický klášter, v němž jednou do roka ožívají dávno zemřelí mnichové. Povídka je básnickým záznamem horečnatého snu i atmosféry divoké noci strávené pod širým nebem daleko od lidské společnosti.

    Bouřlivý, hlučně a hrůzně lkající vichr mluvil k němu z končin těch slovy tajemnými a moc neznámá tiskla ho vpřed, touha nevýslovná táhla jej za sebou v neznámou zemi stezkou neznámou, píše se v Máchově textu, otištěném v programovém bulletinu.

    Inscenační tým v čele s režisérem Filipem Homolou a scénografem Kamilem Bělohlávkem navázal na repertoárovou linii divadla, která přináší obrazivé hudebně-výtvarné kompozice promlouvající k fantazii diváků. Patří do ní inscenace Čechy leží u moře, Žluté – modrá – zelený či Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých.

    Atmosféru textu dokonale připravuje scénická hudba od skupiny Kora et le Mechanix Filipa Homoly a Michala Kořána (CD s kompletní nahrávkou je, stejně jako u inscenace Jsou místa…, součástí programové brožury). Převažují prostředky ambientní hudby, nicméně v elektronické modifikaci znějí i akustické nástroje jako smyčce, klavír či zvony, přinášející letmé úryvky melodií a zvukomalebné harmonie dokonale ladící s máchovsky zjitřenou atmosférou a stylizovaným jazykem.

    Inscenace začíná ostrým atakem hudby a projekcí blesků na zadním prospektu scény zahalené do tajemného šerosvitu. Sedm herců text s pečlivou deklamací sděluje do mikrofonů, které zvukovou stylizaci řeči ještě posilují. Složitě tkaná souvětí a metafory díky jejich citlivému přednesu vyznívají v plné kráse.

    Poutníkem je Adam Kubišta, jehož tvář a oči se jako jeden z hlavních výtvarných motivů objevují v projekcích jak na zadním prospektu, tak na objektech na scéně – dřevěných stolech, tajuplných krabičkách či holých kostrách stromů. Do starobylé atmosféry 19. století vtahuje rovněž světlem zvýrazněná struktura vyšívaných a krajkových draperií. Zahalují scénu jako mlha krkonošská úbočí, v protisvětle z nich prosvítají siluety postav či holých větví. Přírodní rovinu Máchovy prózy dotvářejí i fantaskní hlavové masky vytvořené z větví a kořenů. Všudypřítomná smrt se zašklebí z vybělených čelistí, půlnoc zvýrazní obrovitý světelný kotouč měsíce, lidskou tělesnost detaily nasvícených rukou či nohou.

    Pracuje se tu s ostrými kontrasty barev i zvuků. A především se zpomaleným temporytmem vyprávění. Zpočátku je těžké se na zvolněné tempo adaptovat, ale jakmile ho divák díky důsledné práci herců přijme za své, opustí reálný svět a vstoupí do máchovského horečnatého snu, z něhož se na konci složitě probouzí k uspěchanému dnešku.

    Pouť krkonošská je určena publiku od třinácti let výše. Viděla jsem dopolední představení se studenty gymnázia, kteří po chvíli odložili nepostradatelné mobily a nechali se strhnout atmosférou inscenace. Soustředěné ticho i živé dotazy v následující besedě s tvůrci svědčily o tom, že si zatracovaná dnešní mládež s Máchou i jazykem inscenace skvěle porozuměla.

    Naivní divadlo Liberec – K. H. Mácha: Pouť krkonošská. Režie Filip Homola, výprava Kamil Bělohlávek, hudba Kora et le Mechanix, dramaturgická spolupráce Vít Peřina. Premiéra 8. října 2019, večerní premiéra 19. října (psáno z dopolední reprízy 16. října).


    Komentáře k článku: Stezkou neznámou v krajinu romantickou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,