Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Podoby – Zdali s náckem mluvit

    …si myslím, že i mezi divadelníky bude nácků jak naseto. Otevřených i zakuklených, zapouzdřených, nebo těch, co to neprojeví, když se to zrovna nenosí… Nemám možnost ani schopnosti to nějak porovnat s jinými profesemi, třeba s policejním sborem, se sportovci, s vyznavači zdravýho živ. stylu, nebo náboženskými skupinami atd.

    FOTO VIKTOR KRONBAUER

    FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Často překvapí, jak člověk docela vzdělaný i jazykově a zcestovalý po světě širým, plácne takovou kravinu, až nad tím rozum i …. zůstává stát, by řekl I. M. Jirous…

    Přesvědčovat nácka je podobně obtížný, jako nějak smysluplně vysvětlit lidožroutovi, aby vařil jen z bojovníků nepřátelskýho kmene a nelovil „telecí“ na dětským brouzdališti za chýšemi sousedních neznabohů. Kanibal má jistě fůru naprosto jasných, staletími i tradicí prověřených zdůvodnění. Těžko čelit lidožroutovi výmluvností a neskončit sám v kotlíku s místním ostrým kořením, který přetluče sladkost lidskýho matroše.

    G. Konrad, maďarský myslitel, psal někde o válce. Zamýšlel se nad tím, kolik masa zůstane na poli válečným. Chtěl nějak vysvětlit, aby se zabíjelo jen tolik, kolik se dá sežrat, nebo naskládat v moderní době do konzerv, nebo jen zamrazit na dobu mírovou. Ale to jsem od náckovství a rasismu zbaběle uhnul, i když spojitosti v tom čtenář najde.

    Hodně zaráží, jak lidi, co zdrhli v ’68 a pak dostali někde za čárou nejen deku na přikrytí, ale i nažrat, klidně z huby pouštějí sprosťárny o uprchlících. Sami přece byli nedávno na útěku a třeba u Germánů pár desítek let nazad byli vedeni jako národ na vyhubení. To jsou někdy slova do rvačky.

    A tak člověka zamrzí, když slyší místní moudra o utečencích, zda by možná místo tlachání o soucitech, o křesťanský lásce… nebyla lepší výchovná, dobře mířená pecka do popletenýho ciferníku.

    No, řešení to zrovna není!

    Když jsem v šedesátejch pásl dobytek a bejk třeba zlobil, dostal ránu mezi voči, který jsme říkali zapomínák.

    Fungovalo to.


    Komentáře k článku: Podoby – Zdali s náckem mluvit

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,