Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Podoby – Tolja P.

    Ležel oblečený na posteli, četl anglický detektivky a kouřil. Někdy upíjel kořalku. Než usnul, vzdychl: Ech, kaviár a šampaňský… a taky bych se na někom oženil, ale není… Pak ještě jednou echnul.

    Tolja přišel do Prahy z dalekýho východu, co už dávno není Rusko, ale patří do sajúzu svabódnych republik, jak už vím dýl než šedesát let.

    Byl přesvědčený komsomolec, ale seznámil se se závadnými. Zkazili ho dokonale, a tak ho ani rodný sajúz nechtěl na vojnu, aby neinfikoval čistě vymytou ruskou duši, jak v ní na závěr života uvěřilo mnoho bystrých ruských hlav.

    T. úspěšně vystudoval cosi o matematice a stal se počítačovým expertem.

    Když T. potřeboval rozvázat prac. poměr a nešlo to v sedmdesátých letech dřív než za devět měsíců, zašel za říďou nějakýho počítadlovýho úřadu a řekl mu stručně: Nejsem z Evropy, jsem Asiat, a jestli mě nepropustíte, uříznu vám hlavu. Šéf to pochopil a Tolja postoupil na lepší flek.

    Jednou jsem se ptal T., jak je možný, že všechno tak snadno a rychle vyřídí. V tom mně pomáhá maminka.

    Maminka, ptám se blbě. A co dělá maminka?

    Tolja vzdychne svý ECH a klidně odpoví: Co by dělala, maminka je kejdžíbí…

    V roce 1977 pustí ČT dokument Atentát na Kulturu. Dobře natočený i nastřihaný. Nedělala to StB, ale profi famáci jako diplomku. Na záběrech – hodně pokleslých – souboru Goldberg Grassband je i Tolja s činelama.

    Hned mě napadl ďábelský plán. Vzpomněl jsem si, jak T. vyprávěl o přátelství otce s Leonidem Brežněvem. Tolja zavolá tatíčkovi a zaštká do telefonu, že ho tu nějaká StB uráží v televizi. Pomož, tatíčku, synkovi! Ať tvůj kámoš Leonid pomůže sovětskýmu člověku, tady ponižovanýmu, a ztrestá ty duráky od StB.

    Stárnoucí gosudar Leonid se rozzlobí a zavolá pacholky. Co si přeješ, sluníčko jasné, batuško, gosudare náš, zastřehotají.

    Pagubiť tu svoloč v Čechoslovakiji. Ich imja StB!

    Pak nastane v Praze frmol. Vysocí důstojníci StB se plíží kolem našich oblíbených lokálů a prosí za odpuštění. Z tučných platů nám kupují drahý panáky, nabízejí přepychové konspirační byty k rozebrání, jen ať už se na ně nezlobíme.

    Taky vysoká místa na poli kultury jsou nadosah a vůbec všechny úřady, kde nemusíte ničemu rozumět, jen vám dobře platí.

    Zase jeden neuskutečněný projekt.

    Takových ještě bylo, je a bude…


    Komentáře k článku: Podoby – Tolja P.

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,