Podoby: Nanao

Nebudu mluvit o tom, co vím o Nanaově životě. Jen řeknu, že má kostnatá kolena, osmahlou tvář, nepravidelné prsty na nohou, báječný hlas, snese obrovskou dávku alkoholu a má rád prvotřídní zelený čaj.

Gary Snyder
část předmluvy z výboru tvorby, kterou sestavil a přeložil Jiří Wein, 1990

Potkali jsme se po koncertě ve vesnici Študlov. Zavedli nás do kuchyně, aby nás nikdo nerušil. Valašský holky přinesly uzený a tlačenku a nalévaly slivovici. Nanao mě upozornil, že je vegetarián a abstinent. Sledoval jsem, kolik toho do sebe dostal. Asi nechtěl urazit místní kmen. Dávka slivovice by porazila i zkušeného pijáka.

Mluvili jsme o všem, hlavně o poezii a muzice. Holky dolévaly. Ptaly se mě, jestli je to skutečně slavný japonský básník. Chtěly potom, aby jim také něco napsal. Neměli jsme papír, a tak přinesly účtenky. Nanaa to dojalo. Byl to přesný formát na japonské básně. Zadíval se na první kypřici a pak napsal cosi a přeložil mi to do angličtiny. Pamatuju si jen, že tam bylo o první rozkvetlé větvi sakury, která se ho na jaře dotkla.

Další byly dost podobné.

Dovedu si představit, když se doma svým ogarům chlubily básněmi, jak dostaly po čuni. Jistě s dodatkem, co asi s těmi básnickými prasáky v kuchyni vyváděly.

Věděl jsem, že byl Nanao Sakaki už před válkou zkušený překladatel z evropských jazyků. Slušně jsem se tedy zeptal, jak prožil válku. Nanao se japonsky usmál a řekl: Mimo jazyky jsem se taky vyznal v radiotechnice. Pak vyprávěl, jak náváděl japonské kamikadze na americká letadla a lodě.

To jsem skutečně v životě od žádného básníka neslyšel! Na závěr večera jsme spolu recitovali jeho pohledy na naši zemi, na muziku atd.

Odešel pevným krokem a pak jsme se už nikdy neviděli. Dozvěděl jsem se, že než umřel, přál si, aby ho rozsekali na kusy v horách. Ať se ptáci nažerou…

V cizí zemi

Chceš-li poznat krajinu
studuj rostliny.
Chceš-li poznat kulturu
podívej se na řemesla.
Chceš-li znát budoucnost země
poslouchej její lidovou hudbu.
Chceš-li poznat lidi
poznej sebe sama.