Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Podoby – Mázryk taun, tak jsem to slyšel od místních

    Masarykovo městečko ve Scarborough – Kanada

    Hledali správce. Místo se mně líbilo. Byt nad hospodou, no, kurva, kdo by to nebral. Bazén na plavání, řeka a kus lesa s jedovatou škumpou plazivou – poison ivy. Projdete se v podrostu v sandálech a votečou vám nohy, pokud vás to nevodveze přímo do rajský zahrady…

    Ženě-manželce to připadalo jako hodně blbej nápad.

    Ženy – manželky – matky atd. mají někdy tušení dobrý, častěji vás doženou do kouta, odkud pak zoufale zaútočíte, jako ta krysa zahnaná… I my máčové ale známe spoustu triků, jak to druhý pohlaví zahnat do ouzkejch. Většinou – nepoužíváme.

    Marie měla pravdu. Šláp’ jsem do…

    Ředitel Tr. lítal každej rok do rudý vlasti a nikomu to nijak nepřipadalo. To byli ti, co si tzv. po úprku upravili vztahy.

    V bytě kdysi bydlela Masarykova dcera, pak úplnou náhodou můj bratranec Jarda. Jak se ty věci i děje v životě potkávaj’! Ale o tom už bylo…

    Úplně jsem nepochopil, co měly představovat umělý hrobečky carů a králů a snad i vlastenců v takovým jako háječku. Možná, že mi to někdo i vysvětloval, ale… V háječku jsem po různejch nacionálních orgiích uklízel kelímky, flašky etc.

    To patřilo, vedle sekání trávy a úklidu střepů a zvratků před Prague Restaurantem, k mým povinnostem.

    Mimo ten posvátnej háj tam byly i skautský chatičky. Jednu si pronajali pašeráci kokainu a jiných vylepšováků. To samo vlastencům s upravenejma vztahama nevykecali. Kanadská jízdní marně léta šátrala, kde by mohl bejt centrální sklad. Chatičky v létě sloužily dětem utečenců, aby si zachovaly rodnej jazyk a skautskou čest.

    O tom, co se v chatičkách dělo, jsem všechno nevěděl. Klíče ale byly u mě.

    Vdova Čajánková sousedila s objektem. Chtěla moji pozici pro nepovedenýho syna. Ten chodil v noci rozházet dráty mýmu 4válcovýmu benzinovýmu traktorovi, aby se dokázala moje nedostatečnost a neschopnost správcovat na tak vážným místě.

    V zoufalství jsem zašel k pumpě, kde byl českej-svatej opravář.

    Vyložil jsem mu o těch drátech, co sdělujou válcům, v jakým pořadí se vznítit. Ten traktor mám přečtenej, řekl svatej opravář. Zrovna šteloval ňákou drahou káru Kanaďanovi. Ukázal na mě v zasviněnejch montérkách a na můj bourák za pětikilo a řekl kanadskýmu zákazníkovi: Takhle začínaj’ milionáři. Jeho bratranec vypadal taky tak a teď je milionář

    Kanaďan koukal, jako by mu uletěly hračky.

    Vdova Čajánková dalekohledem šmírovala, jak makám. Udávala každý zastavení. Někdy s květinama zamířila až do posvátnýho háje. Měla odtud lepší rozhled.

    Dalekohled schovávala v zástěře českýho venkovskýho střihu.

    Buď vždy připraven, bratře sokolíku!

    Jdou po tobě!

    Vlast chce svý.


    Komentáře k článku: Podoby – Mázryk taun, tak jsem to slyšel od místních

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,