Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Podoby – Genetika

    Strýc z Moravy – zvěrolékař navštívil znovuprovdanou sestru v Praze. V prvním vrhu porodila vysokýho chlapa nápadně podobnýho tomu prvnímu motejlovi.

    Vratislav Brabenec

    To máš, Járo, tak, řekl zvěrolékař mrňavýmu advokátovi, kterýmu se dál rodili nadměrně vysocí chlapíci. Záleží na prvním bejkovi. Když je velkej a silnej, roděj se pak krávě dál velký a silný telata, i kdyby ten další bejk byl mrňavej chcípák.

    Já vím, pokračoval lékař zvířat, že to není úplně vědecký, ale… Jsou věci, kam eště věda nedosáhla, a já to vím z padesátiletýho pozorování.

    Mrňavýho advokáta, kterýmu se rodili kolohnáti, to nijak neuspokojilo. Napadlo ho jen v právnický hlavě, jak by toho veterinářského hulváta nahnal před soud. Hned si ale promítnul, jak by byl před soudem směšnej. Jedním z předmětů doličných by byl i on sám a jeho chov dlouhánů. Nevím, jestli by se dal ještě sehnat ten první vošoust. Kdoví, kde je mu konec!

    A to bylo ještě v době, kdy se ne­po­užívala DNA.

    Od tý doby manželčina bratra upřímně nenáviděl.

    Do jeho právnický praxe se ta zkušenost vůbec nehodila a nemohl si o tom ani se vzdělanými a jistě prohnanými kolegy – de iure – vůbec promluvit.

    Vzal si tu záhadu do hrobu. Snad Bůh milosrdný a soucitný dodá mu rozřešení. Nebo rozhřešení? Jak se to vezme. Já bych si od posledního soudu moc nesliboval.

    Bůh bude mít určitě víc zapeklitějších případů, starostí a záhad. A že by řešil ty jeho kolohnáty? Bych se divil.

    Že by šlo o to, na co – na koho – při tom posvátným a jistě příjemným konání zrovna myslíme? To je ale prachsprostá duchařina!

    To bychom se zahrabali do mišmaše proklínání, nebo naopak blahořečení a blahoslavení, zaříkávání a babskýho uhrančování.

    Můj fotr věřil, že když se na tebe podívá nenávistně stará bába, onemocníš, pokud si rychle neodplivneš. Asi to někdy nestih’, a tak smrtelně onemocněl…

    A co zrovna dělala semena její a semena mý, když se setkala?

    Hvězdy by o tom mohly vyprávět a nějakej duch, co se kolem motal a nevěděl kudy kam.

    Voda z ledu a ze sněhu nechá vyklíčit více semen než voda z potoka nebo ze studny.

    To už věděli zahradníci před staletími.

    A děti zrozený z lásky nebo úplně vymodlený bejvaj často úplný kreténi…

    Tak jak je to?


    Komentáře k článku: Podoby – Genetika

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,