Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Podoby – Chvála stáří

    Když mně bylo sedmnáct, styděl jsem se předvádět svou pětadvacetiletou přítelkyni. Kámoši by se smáli, kde jsem tu bábu splašil. Někdy to luplo, a tak jsem obratně přešaltoval na nabyvší zkušenosti s tou dámou.

    Stalo se třeba, že jsem sbalil při lyžařským výcviku pětadvacítku. Líbilo se jí moje divoký hraní, ale k jiným divočinám nikdy nedošlo. Musel jsem si to před spolužáky trapně vymejšlet. Teprve jedna kurva ve vinárně U Šrachtů se nade mnou slitovala a zasvětila mě do tajů lásky.

    Až v šedesáti jsem si uvědomil výhody stárnutí. Většina oslavenkyň mejch kulatejch byla mladší, a tak jsem to rozebral. Jen několik dam bylo o málo starších… A to je ta nepopsatelná výhoda. Většina mých přítelkyň už je taky léta v důchodu. Já dýl. A když je ta dáma starší, tak ne vo moc. Jinak jsou to všechno poupátka. Je to teorie dost máčovská, já vím. Ale je v tom i spousta naděje. Třeba pro stárnoucí lidi. To jsem chtěl sdělit!

    Teď je mi něco přes sedmdesát a nemůžu si to vynachválit. Padesátiletý kočky se narodily v době, kdy už jsem toho věděl tolik, že by se z toho jeden i dva…

    Dědeček Amose Oze byl přistiženej s přítelkyní v 93 letech. Pozorně jsem si přečet’, jak s životem po sedmdesáti nakládal. Ráno snídal slanečka. To dělám taky, potěšil jsem se. Pak si údajně dával studenou sprchu. To nedělám. Procházku bych taky vynechal. Mezi tím vším si taky dal panáka. To mi nevadí. A tak se těším, jak se to bude dál vyvíjet.

    Podle dosud nepotvrzených a zatím ani nevyvrácených teorií je přílišné – časté mytí škodlivé. Prej dokonce lidi, třeba severoamerický, kteří se sprchují min. dvakrát denně, trpí víc alzheimrem než africký vesničani. Když musíš jít pro vodu pár kiláků, přeci se nebudeš tou vodou omejvat.

    Tělo i duše jsou pokrytý svinstvem, který je konečně vaše! Když ten sajrajt budete stále v posvátný hrůze před mikrobama omejvat, můžou na vás skočit maličký tvorové odjinud a daleko záludnější, než byli ti vaši. To by se dalo donekonečna převracet a došli bychom jen ke slovu – úměrnost, umírněnost, nebo všeho s mírou…

    Když jsem byl malej kluk, bylo koupání jen v sobotu. Protože jsem byl nejmladší, koupal jsem se v chladnoucí vaně po dvou starších bratrech. Nic moc. Špína a ještě semeno. Při dotáčení zbytku teplý vody dostal jsem od kohoutku většinou pecku 220 V, protože uzemnění bylo na trubkách ve studni…


    Komentáře k článku: Podoby – Chvála stáří

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,