Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Podmínky českých literárních překladatelů
Spolek Překladatelé Severu vydal publikaci Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů. Ta vznikla na základě dotazníkového šetření, do nějž se v říjnu a listopadu 2021 zapojilo 330 překladatelů z více než 30 jazyků.
Foto: archiv
Mezi zjištění, která lze shrnout do jedné věty, patří například to, že literárnímu překladu se u nás ze tří čtvrtin věnují ženy, že více než třetina respondentů pracuje se dvěma či třemi jazyky a že jen pro čtvrtinu respondentů představuje literární překlad hlavní zdroj příjmů, říká Kateřina Krištůfková, předsedkyně spolku Překladatelé Severu.
Kolik čeští literární překladatelé vydělávají? Medián honorářů v letech 2019–2020 činil 180 Kč za normostranu, přičemž z odpovědí týkajících se času stráveného nad jednou normostranou textu vyplývá, že její překlad včetně následných úprav trvá v průměru hodinu. Vezmeme-li v úvahu, že růst překladatelských honorářů činil za posledních dvacet let 34 %, zatímco růst průměrné mzdy 151 %, je jasné, že současná situace českých literárních překladatelů je ekonomicky dlouhodobě neudržitelná, vysvětluje Daniela Mrázová z Překladatelů Severu, která výstupy z dotazníku zpracovávala, a dodává: Šetření ale také ukazuje, že v průměru dostávají nejnižší honorář ti nejzkušenější překladatelé, což nasvědčuje tomu, že mladší a střední generace překladatelů si zřejmě častěji dokáže říct o vyšší odměnu.
Závěry výzkumu zahrnují jednak data o samotných překladatelích (pohlaví, věk, délka praxe, počet přeložených knih, podíl příjmů z překladu na celkových příjmech apod.), jednak data mapující podobu spolupráce s nakladateli a smluvní podmínky (například rozsah a délka poskytované licence na překlad, možnost nakladatele zasahovat do textu překladu bez souhlasu překladatele, kvalita redakční práce apod.). Z odpovědí přitom lze vyčíst, že překladatelé při uzavírání smluv často tahají za kratší konec provazu a plně přijímají podmínky nakladatele. Alarmující je například zjištění, že 50 % respondentů dostává polovinu honoráře nebo i celý honorář až po vydání knihy, ačkoliv datum vydání nemohou ovlivnit, nebo že převážná většina překladatelů přispívá svou prací k propagaci knihy zcela zdarma, uzavírá Mrázová. Součástí publikace je i přehled průměrné ceny za jednu normostranu literárního překladu podle jednotlivých jazyků. Z něj plyne, že nejvyšší honoráře se v letech 2019–2020 vyplácely za překlady z korejštiny (550 Kč/NS), dále z maďarštiny, slovinštiny, portugalštiny a čínštiny (400–295 Kč/NS), nejméně se platilo za překlady ze slovenštiny (147 Kč/NS) a dále z ukrajinštiny, ruštiny a angličtiny.
Publikaci představili Překladatelé Severu na závěr kulatého stolu, u něhož se v pátek 25. 2. 2022 sešli zástupci oborových překladatelských organizací (Obec překladatelů, Překladatelé Severu a Jednota tlumočníků a překladatelů) se zhruba desítkou nakladatelů. Cílem setkání bylo zahájit dialog mezi překladateli a nakladatelskými domy, vyměnit si názory na některá dlouhodobě sporná témata, jako jsou viditelnost překladatelů, kvalita jejich práce nebo podmínky smluv, a zjistit, zda je na obou stranách dostatečná vůle tato témata řešit. Překladatelé i nakladatelé vyjádřili ochotu se na této platformě znovu sejít.
///
Celou publikaci Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů ve formátu pdf si můžete stáhnout zde.
Komentáře k článku: Podmínky českých literárních překladatelů
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
