Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Puzzle ze starých časů

    Kouzlo Laterny magiky už dávno nemá tu moc jako v době svého vzniku. Propojení projekcí s živou akcí už vyzkoušel leckdo a při dnešních technických možnostech není snadné ohromit – děti ani dospělé. Starší projekty Laterny magiky, včetně adorovaného Kouzelného cirkusu, už vstoupily do kraje legend a novější inscenace nebyly právě sukcesy. Do tohoto kontextu vstupuje David Drábek se svými crazy nápady, nadšením pro retro sci-fi podle Julese Verna i pro němý film a nabízí rozkošatělý příběh plný nejrůznějších dobových i současných odkazů.

    Podivuhodné cesty Julese Verna

    Drábek se inspiroval Vernovým světem technických vynálezů a fantazie FOTO MARTIN ŠANDERA

    Ano, domnívám se, že připomínka starých zlatých časů, které nepamatujeme, leč si je idealizujeme a sentimentalizujeme, má něco do sebe a může diváka příjemně naladit. Inscenace Podivuhodné cesty Julese Verna je správně namíchaná vintage směska, která nabízí příběhovou dvojlinku s dvěma paralelními vymyšlenými světy. Žádný z nich se ani zdaleka neblíží realitě, ale naopak připomíná snovou nelogičnost a roztříštěnost, zábavnou a zároveň provokující. Na jedné straně je tu fantazijní černobílý či kolorovaný svět mélièsovských nápadů (s přímými citacemi – třeba antropomorfizovaného Měsíce), druhý je barvotiskově kýčovitý svět filmu, v samé své podstatě iluzivní.

    Na podobě tohoto až surrealisticky rozplývavého světa se podílí scénografie Jakuba Kopeckého (včetně několikavrstvých projekcí kombinujících reálné prostředí s kresleným a animovaným a také s grafikou), světelný design Daniela Tesaře a pestré půvabné kostýmy Simony Rybákové. Vizuální dimenzi doplňuje i choreografie Martina Packa a velkou filmovou hudbu evokují melodie Darka Krále. Do tohoto prostředí jsou hozeny postavy, aby nabídly divákům puzzle verneovských příběhů, které je zábavnější, lovíme-li v paměti zlomky kdysi načtených knih. A stejně tak si můžeme skládat mozaiku i ze střípků světa němého filmu, příběhových klišé, motivů z červené knihovny, sociálních slzotvorných příběhů i hororovitých témat à la Grand Guignol. Návraty, či spíše odskoky do dneška jsou vytvářeny odkazy a hláškami, které se sem časově nehodí, ale do jisté míry tyto vymyšlené světy ukotvují v realitě. Jednotlivým hereckým představitelům je dána možnost prezentovat své postavy asi jako na výstavě, je však lepší vnímat pouze celek.

    Já tenhle divoce namíchaný koktejl mnohých chutí a vůní ráda okusila. Ale jistě nemusí zachutnat každému.

    Hodnocení: 3,5

    Národní divadlo – Markéta Bidlasová a David Drábek: Podivuhodné cesty Julese Verna. Režie David Drábek, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková, hudba Darek Král, choreografie Martin Pacek, projekce Jakub Kopecký a Šimon Koudela. Premiéra 19. února 2015 na Nové scéně.


    Komentáře k článku: Puzzle ze starých časů

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,