Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Zprávy

    Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

    Místy výletů Karla Čapka provede návštěvníky jeho památníku ve Staré Huti u Dobříše nově otevřená stálá expozice nazvaná Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže. Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, kde dříve pracovaly hutě a tlouklo zde kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren. Nová stálá expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

    Josef a Karel Čapkové v dobových turistických oděvech_foto Památník Karla Čapka

    Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže, říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země, připomíná Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání – coby svatební dar. Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly, dodává Vacek.

    Historický snímek zachycující slévače odlévající žhavou litinu do forem. Foto Památník Karla Čapka

    Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním, vypráví ředitel Památníku Karla Čapka.

    Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

    Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla, poznamenává Vacek.

    Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů, popisuje Vacek.

    Strž. Foto Památník Karla Čapka

    Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

    V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022, doplňuje ředitel Památníku Karla Čapka.

    • Autor:
    • Publikováno: 22. září 2021

    Komentáře k článku: Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,